„Zatím děláme vše pro to, aby to tak bylo,“ prohlásil šéf plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Miroslav Blabol.
Termín dokončení průtahu, který má řadu odpůrců, byl dříve avizován na rok 2033. Nyní se ukazuje, že přinejmenším v nejbližších deseti letech to prakticky jistě nebude.
Shoda představitelů města a ŘSD na potřebě co nejrychleji dobudovat část východního okruhu, která má vést od Severního Předměstí podél Jateční přes křižovatku s Rokycanskou třídou do čtvrti Slovany, je zřejmá dlouhodobě a shodovalo se na tom vedení Plzně v několika volebních obdobích.
V případě průtahu přes město zhruba 400 metrů západně od Klatovské a Karlovarské třídy je situace odlišná. Vedení města projekt a zejména klíčovou estakádu přes lochotínské louky v minulém období odmítalo s tím, že takovou silnici město nepotřebuje, protože by do širšího centra přivedla víc aut.
Řidičům se otevírá první část východního okruhu, vede kolem Boleváku |
Současné vedení města mu naopak dalo znovu zelenou se zdůvodněním, že je to reálná možnost, jak zklidnit provoz na Klatovské a Karlovarské třídě.
Podle náměstka primátora pro dopravu Aleše Tolara ze STAN je ŘSD v případě průtahu Plzní nejdál s přípravou úseku mezi ulicemi Sukovou a Borskou, což je nejméně sporná část. Osud dalších úseků Borská – Přemyslova a Přemyslova – Karlovarská ale zdaleka jasný není.
„Nicméně na jednání zaznělo, že realizace těchto úseků se v čase odkládá spíše na neurčito v horizontu více než deseti let,“ uvedl Tolar.
Šéf plzeňské pobočky ŘSD Miroslav Blabol to potvrdil. „Ta informace je správná. Děláme na dvou stavbách Sukova – Borská a Přemyslova – Karlovarská. V úseku mezi nimi v současné době nic nepřipravujeme,“ řekl.
Tvrdí, že v případě úseku Sukova – Borská se ŘSD snaží, aby stavba začala ideálně do roku 2030. „Ale u posledního úseku Přemyslova – Karlovarská se s ohledem na to, jaké máme financování a přípravy, posouváme o pět let dál, to znamená na rok 2035,“ konstatoval.
Jestliže by město chtělo před dobudováním okruhu provoz na Klatovské zklidnit, pak by z ní musela být přeložena trasa silnice I/27 na ulice Folmavskou a Domažlickou s vyústěním v sadech Pětatřicátníků, nebo převedením silnice I. třídy na západní okruh s jeho rozšířením ze dvou na čtyři jízdní pruhy.
„Zde opět od ŘSD zaznělo, že realizovatelnost takového opatření v krátkodobém horizontu do deseti let nelze očekávat,“ tvrdí Tolar. Ten nicméně uvedl, že by byl pro řešení s využitím okruhu.
21. května 2021 |
Podle Miroslava Blabola by při takové variantě představovala vážný problém průjezdnost křižovatek u Makra a u Globusu. „Tam jsou kapacitní problémy, ty křižovatky nejsou schopné to zvládnout,“ vysvětluje. Zároveň zdůrazňuje, že převedení silnice I. třídy na okruh není na pořadu dne. „My o tom zatím neuvažujeme. O tom by se muselo jednat na úrovni zástupců města, ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury,“ popsal.
Bývalý náměstek primátora pro dopravu Michal Vozobule z TOP 09, který je odpůrcem průtahu přes Plzeň, považuje za chybu, že nynější vedení Plzně dříve odmítnutý projekt znovu vrátilo do hry.
„Zatratily se čtyři roky intenzivnější přípravy klíčové okružní dopravní sítě tím, že se vedení města soustředilo na průtah, který se ukazuje jako problém. Víme, že západní okruh je technicky rozšiřitelný na čtyři pruhy. Problémem zůstává kapacita křižovatek, ale to je v horizontu deseti let řešitelné,“ prohlásil.
