Podle soudu byly splněny všechny podmínky pro zabezpečovací detenci. Obhájce si podal okamžitě stížnost, o té bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. Po skončení jednání soudu převezla eskorta Jana L. zpátky do psychiatrické nemocnice, kde byl dosud.
Obhájce se domnívá, že dosavadní léčba jeho klienta je účinná a postačilo by proto ochranné léčení ústavní formou. To znamená, že by Jan L. nadále zůstal v psychiatrické léčebně.
V případě uložení zabezpečovací detence se totiž dotyčný dostává do vězeňského prostředí, přesněji na speciální oddělení pro psychiatrické pacienty ve dvou vybraných věznicích. Na pořádek a bezpečnost tam dohlížejí příslušníci vězeňské služby.
Pokud soud nařídí ústavní ochranné léčení, je pacient na uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice, kde je pouze zdravotnický personál. Stav pacientů tam přezkoumávají lékaři každé dva roky, v případě detence každý rok.
Podle státního zástupce Jan L. zaútočil na své prarodiče letos 6. února v domě pro seniory v Břasích na Rokycansku. Kuchyňským nožem jim způsobil mnohočetná bodná poranění. Oba měli podříznutý krk.
Vnuk zavražděných byl v případu jediným podezřelým, jenže se ukázalo, že byl v době činu nepříčetný, takže policie v září zastavila jeho trestní stíhání.
„Pachatel trpí paranoidní schizofrenií. Na základě posudků z oboru psychiatrie a psychologie navrhuji zabezpečovací detenci. Jeho pobyt na svobodě je vysoce nebezpečný,“ poukázal státní zástupce Jakub Kubias.
Jan L. dnes u soudu řekl, že si z tragického večera pamatuje jen málo. „Moc mě mrzí, co se stalo. Kdyby šel vrátit čas, ale nejde to. Byl jsem v domově ve sprše a slyšel jsem asi čtyři hlasy, mužské a ženské, které mi říkaly, že mě pozorují delší dobu a ví, co dělám. Řekly mi, že mám babi shodit z balkonu. Proč mi to říkaly, nevím,“ uvedl Jan L. s tím, že dál už vypovídat nechce.
Podle znalkyně, která ho viděla několik hodin po vraždě a následně na něj vypracovala posudek, nebyl v době spáchání činu schopen se ovládat. Nešlo o zkratové jednání. „Jde o totální rozpad osobnosti,“ sdělila znalkyně.
„Čin neplánoval, provedl ho na základě hlasů, které slyšel. V důsledku svého onemocnění je nevyzpytatelný a může jednat agresivně,“ upozornila znalkyně s tím, že ačkoliv je pacient zaléčený, jeho uzdravení je vyloučené a není předem možné určit, kdy atak nemoci přijde znovu.
Schizofrenici si podle odbornice neuvědomují, že jsou nemocní a mají pocit, že se okolí proti nim spiklo. Vysadí léky, protože se domnívají, že jsou zdraví a onemocnění vypukne znovu. „Je to jen otázka dnů či týdnů,“ dodala.
Podle svědkyně, která byla dříve přítelkyní Jana L., byl bezproblémový, nikdy nezvýšil hlas, zcela bezkonfliktní.
V osudnou noc zemřela rukou svého vnuka jednasedmdesátiletá žena a její o pět let starší manžel.
Žena ležela před domem pod balkonem, muž byl zavražděn v jednom z pokojů.
Jediným podezřelým byl jejich vnuk. Ten z místa činu odjel autem, policisté jej zadrželi ještě v noci v nemocnici na psychiatrickém oddělení, kam ho odvezl známý. Tomu se nemocný muž krátce po činu svěřil.
„Myslel jsem si, že je opilý. Neměl boty, byl špinavý od krve a mluvil z cesty. Zavolal jsem proto kamarádovi a jeho bývalé přítelkyni. Ti přijeli za pár minut,“ vypověděl kamarád Jan M.
„Pořád opakoval, že všichni musíme odjet do Thajska, že zabil dědu a babi. Dál mluvil o tom, že všichni Češi jsou mrtví. Nijak jsme tomu nevěnovali pozornost. Dohodli jsme se, že ho odvezeme na psychiatrii,“ popsal druhý z kamarádů Filip P. Pro jistotu raději zavolali Janovu strýci, aby zajel prarodiče zkontrolovat.
Policie vyšetřuje dvojnásobnou vraždu v Břasích (7. 2. 2019)
7. února 2019 |
Ten jim ihned volal zpátky, že Jan L. mluví pravdu. „Podřízl je jako ovce,“ řekl posádce vozu do telefonu.
Pachatel už v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech zůstal a v květnu mu soud jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení prodloužil na dvanáct měsíců.
Zavraždění manželé žili v zařízení v Břasích přes rok. Dům, ve kterém dříve bydleli, přepsali právě na svého vnuka, jehož vychovávali. Ten začal objekt opravovat, proto se pár na čas přestěhoval.
Podle starosty Břas Miroslava Kroce byli manželé na svého vnuka pyšní, že se do rekonstrukce pustil. Často je navštěvoval a vycházeli spolu dobře.
