Zuzana Coňková se svým přítelem chová ovce na Šumavě druhým rokem. K dispozici mají jen malé pozemky – u Kvildy, Srní nebo Prášil. Tedy v lokalitě, poblíž které už zemědělci útoky vlka zaznamenali.
„Trneme. Letos jsme měli jen malé sítě. Stádo jsme jezdili vždy ráno a večer kontrolovat,“ vysvětluje Zuzana Coňková, proč se rozhodli spolu s dalšími místními chovateli požádat o dotaci ministerstvo životního prostředí.
Od června mohli lidé žádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, kterou bylo možné využít na zabezpečení stád. Peníze bylo možné využít třeba na elektrické ohradníky, doplnění pevných ohrad či na nákup a výcvik pasteveckých psů.
Vlci na Šumavě |
Další dotační výzva byla vypsaná k začátku listopadu. Coňková chce, pokud s žádostí uspějí, zvýšit ochranné sítě a využít i elektrických ohradníků.
Její stádo v tuto chvíli čítá kolem šesti desítek kusů, z nichž dvě třetiny tvoří čistokrevný druh šumavská ovce.
„Když jsme pásli u Kvildy, čistokrevné kusy jsme tam nedávali,“ říká Zuzana Coňková a připomíná, že právě Kvilda je velmi blízko Borových Lad, kde vlk letos v létě zardousil téměř dvě desítky ovcí (o zardoušených ovcích zde). V únoru se kořistí vlků stal jelen, srna a kolouch (o zadávené vysoké zde).
Oni takovou zkušenost nemají, vědí ale o případech napadení rysem. „Zhruba před pěti lety jsem takhle přišel o jedno větší jehně,“ vzpomíná Václav Fiala ze Zoofarmy Brčálník. Odhaduje, že zvíře zadávil právě rys.
Fiala chová čtyři desítky ovcí, nejedná se ale o šlechtěný druh. I kvůli tomu nemá příliš velké obavy. Navíc v této oblasti se vlci momentálně nevyskytují.
„O zvyšování ohrad nebo o elektrických ohradnících neuvažuju. Pokud by začalo být nebezpečí akutní, asi bych se spíš snažil chov ovcí redukovat,“ zamýšlí se Václav Fiala.
Manželé Kořánovi, kteří ovce chovají nedaleko odsud, na Špičáku, klidní nejsou. „Máme plemenné stádo ovcí. Jeho hodnota je vyšší než u obyčejného stáda. Intenzivně řešíme, co by se dalo udělat,“ přiznává Eva Kořánová. Žádat o dotaci ale zřejmě nebudou.
Chov čítá nyní kolem 150 kusů, v létě zhruba o padesát více. Už nyní mají pastvu zabezpečenou lesnickým pletivem zhruba 1,5 metru vysokým.
„Náš malý ovčácký pes ohradu přeskočí z místa, vlk by s tím neměl problém,“ míní Kořánová. Ovčácký pes podle její zkušenosti bez obtíží překoná i elektrický ohradník, na který by manželé dotaci získat mohli.
Účinnou ochranou by podle ní mohl být zdvojený plot, náklady by se ale u Kořánových vyšplhaly kvůli velikosti pozemků do vysokých částek.
„Každý rok musíme po zimě opravovat kůly i pletivo, investujeme do toho každoročně a nejedná se o malé částky,“ říká Eva Kořánová a dodává, že v případě investice do zdvojení plotu by náklady ještě výrazně vzrostly.
O větší ochraně neuvažuje ani Dušan Lehocký z Ekofarmy Šumava v Horních Polánkách u Nýrska.
„Měli jsme tu před lety několik útoků od rysů, od té doby žádný problém nebyl. My jsme ale v poměrně klidné lokalitě, horší je to v okolí Srní a Prášil,“ říká Lehocký a dodává, že jemu způsobují mnohem větší potíže divoká prasata. Ta mu každoročně na pozemku způsobují velké škody.
Záběry fotopasti potvrdily výskyt vlčí smečky na Šumavě (28. července 2017)
8. srpna 2017 |
