Loni na podzim vyznamenal prezident profesora Třešku medailí Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství.
Přednosta Třeška, který za více než dvě desetiletí, kdy stál v jeho čele, dokázal vybudovat v plzeňské nemocnici špičkové chirurgické pracoviště, se specializoval na chirurgii cév, jater a transplantace.
Pracoviště, jehož byl přednostou, jako první v České republice v roce 2002 transplantovalo ledvinu od takzvaného „nebíjicího dárce“, v roce 2011 po dlouhých letech experimentální práce na prasatech poprvé využili kmenové buňky vlastní člověku ke stimulaci růstu jater.
Se svolením rodiny mi dovolte oznámit velmi smutnou zprávu. Včera nás navždy opustil pan prof.Vladislav Třeška, přednosta Chirurgické kliniky a Transpl.centra FN Plzeň, excelentní chirurg uznávaný ve světě, pedagog a skvělý člověk, který byl nedostižným vzorem pro mnohé z nás. https://t.co/pOLVb0Gj38
„Dnes víc než třetina pacientů, kteří prošli chirurgickým odstraněním nádoru v játrech, žije déle než deset let po operaci. To je obrovský skok,“ řekl MF DNES loni na podzim Vladislav Třeška, který položil základy největšího centra jaterní chirurgie v Česku.
„Česká republika zaujímá přední pozice ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, takže lze odvodit, že jí patří i přední pozice u jaterních metastáz. To je negativní stránka věci. Pozitivem je, že v oblasti operací jaterních metastáz patříme k evropské špičce. Na jednu stranu nám narůstá křivka výskytu, ale křivka úmrtí jde výrazně dolů,“ vysvětlil přednosta chirurgické kliniky, kde ročně operují kolem stovky pacientů s metastázami jater.
Chcete mít lepší péči? Zaplaťte si ji, říká přednosta chirurgie v Plzni |
V letošních Radničních listech, které vydává plzeňský magistrát, profesor Třeška vzpomínal na své začátky i nastínil metu, které chtěl dosáhnout.
„Bydleli jsme s rodiči na vesnici – v Žákavě. Hodně jsem sportoval, hrál hokej a fotbal. Sám od sebe jsem se na základní škole přihlásil do zdravotnického kroužku. Naši mě k tomu vůbec nenutili. Chtěl jsem vědět, co mám dělat, kdyby se při sportu někdo ze spoluhráčů zranil.
Kroužek vedla zdravotní sestřička praktického lékaře paní Hašková, ta nás zajímavou formou přitáhla k medicíně. Dodnes před jejími výukovými metodami smekám. Všechny nás to moc bavilo. Když jsem pak šel do Plzně na ‚gympl‘ v tehdejší ulici Pionýrů, už jsem věděl, že chci dělat medicínu,“ popisoval v rozhovoru své začátky.
Léčba kmenovými buňkami zachraňuje v Plzni pacienty před amputacemi |
Bohužel, už osobně nebude u premiéry operování jater robotem, které plánoval na letošní jaro. „Mladí členové našeho kolektivu nedávno byli v Miláně, kde je špičkové chirurgické pracoviště. Školili se tam v robotické chirurgii jater. Chceme robota využívat při operacích jater už od letošního března. Budeme první v České republice.
Všechno je připraveno, nasmlouváno. Je to velmi důležitý milník nejen pro nás chirurgy, ale i pro pacienty, protože stonání po robotické operaci je úplně jiné. Pacienti se rychleji zotavují a jsou hospitalizováni výrazně kratší dobu. Pomocí robota však nebudeme moci operovat všechny stavy, počítáme, že zhruba 60 procent operací se bude muset dále dělat otevřenou cestou,“ popisoval.
Na nečekanou smrt uznávaného lékaře reagoval plzeňský primátor Roman Zarzycký.
„Dnes mě zasáhla velmi smutná zpráva. Opustil nás profesor Vladislav Třeška, skvělý člověk a vynikající lékař, který zasvětil svůj život záchraně životů ostatních. Cítím velký smutek a zároveň vyjadřuji upřímnou soustrast celé rodině i spolupracovníkům. Bylo mi ctí Vás v životě potkat pane profesore,“ napsal primátor na svém Facebooku.
