„Na místo nálezu přivolali strážníci odborného kurátora plazů ze záchranného centra AkvaTera, který si zvíře převzal do odborné péče. Vzhledem k tomu, že velemlok podléhá registraci CITES 1A a jeho chov je v České republice velmi přísně regulován, celou událost jsme neprodleně konzultovali s Českou inspekcí životního prostředí, Policií ČR a státním zastupitelstvím,“ uvedla tehdy mluvčí plzeňských strážníků Tereza Weidl.
Jediným, kdo má v České republice povolení k chovu tohoto celosvětově kriticky ohroženého druhu zvířete, je Zoo Praha. Jedinec nalezený v plastové krabici zůstal v Plzni.
„Je v naší péči,“ potvrdil nyní mluvčí plzeňské zoologické a botanické zahrady Martin Vobruba.
Za nepovolený chov neobvyklého zvířete, které nemělo ani nezbytný identifikační čip, dosud nebyl nikdo obviněn. „Policisté oddělení hospodářské kriminality provádějí úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Případ je ve fázi prověřování,“ uvedla v pátek mluvčí krajské policie Dagmar Mifková.
V červnu byla o nálezu živého velemloka informována i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Kateřina Berková z ČIŽP uvedla, že na případu pracovali společně s policií a ta je kompetentní se k případu vyjadřovat. „Česká inspekce životního prostředí dosud neeviduje jiný obdobný případ neoprávněného držení nebo chovu velemloka na území České republiky,“ potvrdila Berková výjimečnost případu.
Kuriózní případ v Plzni. Vzácného velemloka tam někdo odložil před zoo![]() |
V Plzni nalezený velemlok měřil na délku přes 70 centimetrů, jedinci ještě žijící v Číně ve volné přírodě mohou za ideálních podmínek dorůstat i 1,8 metru.
Proč jsou velemloci tak vzácní? Kurátor plazů a obojživelníků Zoo Praha Petr Velenský podotkl, že velemlok potřebuje k životu čistou, relativně chladnou a dobře okysličenou vodu.
„Takové biotopy ubývají. To je obecná příčina u většiny ohrožených živočichů, že nemají kde žít, protože jim ubývá přirozený prostor. V Číně byl velemlok předmětem lovu po staletí, jeho maso je považované za pochoutku. Lidé ho ještě v 60. letech lovili po tunách z řek, jak vyplývá z oficiálních záznamů. Pak je tam začali intenzivně chránit, ale zároveň byla zvířata tlakem lidské populace zatlačena do horních toků tamních řek. Stala se tak mimořádně vzácnými. Velemloky můžeme považovat za žijící fosilie, protože tu jsou zhruba 35 milionů let. Jsou úspěšní, ale tlaku člověka čelit nemohou,“ vysvětlil kurátor Velenský.
V Číně se podle odborníka pokusili řešit situaci zřízením speciálních velemločích farem. Tam jim k rozmnožování pomáhají i hormonálně. Navíc se až pozdě zjistilo, že čínských velemloků je několik druhů. Je to dané tím, že čínské řeky jsou od sebe oddělené a to vedlo k tomu, že si zvířata ze stejné řeky držela jednu genetickou linii.
Na farmách ale podle zjištění odborníků došlo při rozmnožování ke křížení genetických větví. Část takto odchovaných velemloků pak v rámci jejich ochrany vypouštěli zpátky do řek.
V Číně objevili rekordně velkého velemloka, je mu víc než dvě stě let![]() |
„Vypustili do přírody křížence a tím kontaminovali populaci cizími geny. Momentálně situace s velemloky není dobrá. I když v Číně můžete ještě koupit jejich maso z farem na jídlo, je to tam docela drahá pochoutka s ohledem na složitost jejich odchovu. Z Číny se velemloci vyvážet nedají. Nepovolují to. Neexistuje možnost, jak ho vyvézt z Číny,“ vysvětlil složitou situaci kolem těchto přísně chráněných živočichů kurátor Velenský.
Pokud má velemlok k dispozici čistou, chladnou a velmi dobře okysličenou vodu, jeho chov pak není extrémně obtížný. Nepotřebuje ani moc místa, protože ve volné přírodě žije v dutinách v břehu a tam číhá na svoji kořist. Moc se nepohybuje. Jedinci se běžně dožívají více než 40 let.
„Vodní prostředí je ale vždy riskantní a zranitelné. Zvířata jsou náchylná k různým infekcím. Velemloci jsou náchylní na stres. Stačí drobnost, kterou my nemusíme vnímat jako stresovou, a u velemloka může vést ke zhroucení jeho imunitního systému a onemocnění. Protože velemloci jsou soliterně žijící a světloplaší živočichové, je velice těžké vytvořit podmínky, abyste je mohli ukázat návštěvníkům. Tomu čelíme v Zoo Praha, kde máme mlokárium. Neustále musíme pozorovat, jak zvířata reagují, pavilon je jen velice střídmě nasvětlený,“ upozornil Velenský.





















