Již je vyrobeno několik prototypů a nyní je testují hasiči ve speciálním ohňovém polygonu ve Zbiroze. V dohledné době by měl být "chytrý oděv" připraven pro uvedení na trh.
V obleku je zabudováno několik čidel, která sledují jednak základní životní funkce, ale také teplotu, vlhkost či koncentraci některých plynů.
"Jedno čidlo vysílá také informace o tom, jestli se zasahující osoba pohybuje, stojí či leží. To je přímo požadavek od hasičů," vysvětluje jeden ze členů výzkumného týmu Tomáš Blecha s tím, že po celou dobu se vývoj s hasiči konzultuje.
Pokud se u sledovaných parametrů překročí hodnoty, rozezvučí se zasahujícímu hasiči alarm zabudovaný v límci bundy, který jej upozorní, že mu hrozí nebezpečí. "Zároveň veškeré informace dostává velitel zásahu, který může po jejich vyhodnocení sám alarm spustit," říká Blecha a ukazuje řídící jednotku, kterou bude mít velitel zásahu u sebe.
Vlevo čidlo zásahového obleku, na snímku vpravo kontrolní panel.
U jednotlivých sledovaných veličin jsou vždy nastaveny dvě mezní hranice, na displeji je pak výsledek signalizován změnou barvy, takzvanou semaforovou metodou. Od standardní zelené přes oranžovou až k červené, kde oranžová znamená nebezpečí a červená kritický stav. Je možné si také prohlédnout historii naměřených hodnot.
Podle výzkumníků si mohou hasiči při zásahu libovolně zkombinovat senzory, které si do obleku sami připojí. Přesně podle toho, v jakých podmínkách budou zasahovat. "Samozřejmě senzory, které potřebují, když jedou k chemické havárii, jsou jiné, než když půjdou hasit například interiérový požár skladu. Hasiči přitom dnes ve více než 75 procentech případů realizují takzvané technické zásahy, zbytek jsou bezprostřední požáry," konstatuje Aleš Hamáček, zástupce vedoucího Katedry technologií a měření Fakulty elektrotechnické, který vede výzkumný tým na ZČU.
Umístění senzorů komplikuje fakt, že hasič má při zásahu na sobě i další vybavení. Možností, kam čidla umístit, není tedy mnoho. Výzkumníci však ujišťují, že senzory nemají vliv na komfort zasahujících. "I nárůst hmotnosti obleku je zanedbatelný," říká Tomáš Blecha.
Vývoj obleku trvá již čtvrtým rokem, je financovaný ministerstvem školství v rámci mezinárodního projektu Euripides Intex.
V Evropě v současné době není hasičům k dispozici nic podobného. "Vznikla inovační soutěž Smart@Fire, do níž se mohou přihlásit všechny výzkumné týmy z Evropy a která se zaměřuje právě na chytré zásahové obleky pro hasiče," konstatuje další ze členů týmu Radek Soukup a dodává, že v současné době splňuje oblek vyvinutý v Plzni a Blatné většinu veškerých zadaných požadavků.
Ještě doladit bluetooth a propojení s tablety a je hotovo
Do soutěže se chce plzeňský tým přihlásit, první výsledky by měly být během léta. Ty stanoví, které obleky otestují v praxi hasiči z Francie, Anglie, Belgie a Německa.
"Na základě jejich poznatků bude vybráno jedno konsorcium, od něhož tyto obleky nakoupí belgická vláda. Postupně se přidávají další státy, budou se tedy vypisovat zakázky i pro další země," nastínil Radek Soukup.
Dodal, že na mezinárodním hasičském veletrhu v Hannoveru, který se uskuteční v příštím roce, bude již oblek od plzeňských a blatenských výzkumníků zcela hotový. "I nynější podoba je plně funkční, chceme ještě vyřešit bluetooth připojení a propojení s tablety," uvedl Soukup.
Kdy se podaří oblek uvést na trh, zatím není jasné. Bude záležet také na legislativě. Cena technických vylepšení by neměla přesáhnout 30 až 40 procent ceny obleku. Tím však práce odborníků z RICE neskončí, připraven je už další projekt, který na ten nynější bude navazovat a umožní další vylepšení zásahových obleků pro hasiče.
