"Díky chladnějšímu a vlhčímu jaru je letošní snůška v regionu opravdu příznivá," hodnotí místopředseda Českého svazu včelařů Vilém Frisch. V Kolovči na Domažlicku včelaří již třicet dva let. "U nás na okrese byly poměrně slušné výnosy světlého květového medu. Ten je už povětšinou od včelařů pryč," říká Frisch.
Kam v kraji pro medJosef Brabec, Plzeň |
Nyní vytáčí včelaři druhou a třetí snůšku, a to tmavého lesního medu. Po předchozích několika "hubených" letech, kdy ho v regionu měly chovatelé málo sami pro sebe, by ho tento rok mělo být podle Viléma Frische dostatečné množství i pro běžné spotřebitele.
"Po čtyřech nebo pěti letech jsem konečně sehnala lesní med," potvrzuje Plzeňanka Kateřina Nová. Sladkou pochoutku nakupuje každý rok přímo od včelařů.
"Krásně voní, má nezaměnitelnou chuť. Když ho koncem zimy občas koupím v obchodě, tak mám pocit, že jím umělou hmotu," popisuje.
To, že přímo u chovatele může zaplatit o něco vyšší cenu než v supermarketu, jí nevadí. Za kilogram lučního medu si chovatelé účtují od osmdesáti do sto korun.
"Tmavý, medovicový se teď prodává kolem stokoruny za kilo. Někde se může cena přiblížit i ke sto padesáti korunám," vyčíslil předseda okresního výboru včelařů v Rokycanech Jaroslav Hrabák.
Letošní med je mírně dražší, ale hodně kvalitní
Oproti loňsku si lidé průměrně připlatí zhruba desetikorunu. Litovat prý ale rozhodně nebudou.
"Letošní lesní med má jiskru a je velice kvalitní," hodnotí místopředseda Českého svazu včelařů. Většinu ho s kolegy prodá přímo spotřebitelům.
"Nebudeme ho odprodávat zpracovatelům a výkupcům. Mezi lidmi je o něj větší zájem než o luční," říká Vilém Frisch. Takzvaně ze dvora jsou podle něj schopni rozprodat i včelaři, kteří mají větší chov - tedy čtyřicet až padesát včelstev.
Chovatelé přiznávají, že je to pro ně finančně výhodnější. Ceny, za které od nich vykupují med zpracovatelé, jsou ve srovnání s loňskem sice vyšší, pokud ovšem prodají včelí pochoutku přímo lidem, vydělají minimálně o třetinu víc.
"Minulý rok jsme v průměru dostávali ve výkupu padesát korun za kilogram. Teď 69 za luční a 79 korun za lesní," uvádí Jaroslav Hrabák.
Vzpamatování po zkáze jménem varroáza
Dobrou zprávou je, že se západočeským chovatelům daří včelstva, která zdecimovala před dvěma lety varroáza, postupně obnovovat.
Roztoč, který napadá včelí larvu v buňce, po vylíhnutí saje tělní tekutinu i z dospělého jedince, a české včely proti němu nemají přirozenou obranyschopnost, v zimě 2007/2008 nejhůře řádil na Rokycansku a Domažlicku. Za oběť mu v obou okresech padla polovina chovů. V Plzni z tisícovky včelstev přežily jen tři stovky.
"Takovou zkázu jsem za šedesát let, co chovám včely, nezažil," vzpomíná Josef Brabec z Plzně Bručné. Jemu samotnému tehdy zůstaly jen tři včelstva z původních dvaceti pěti.
"Letos jich mám už dvacet pět. Pětinu jsem ale musel dovézt až z Moravy. Tady u nás nebylo od koho brát," vypráví dvaaosmdesátiletý včelař.
"Letos se díky chladnému květnu včely hodně rojily, takže bychom se mohli dostat na stav v létě 2007. Tenkrát jsme evidovali v okrese na osm tisíc včelstev," předpokládá Vilém Frisch.
Západočeským chovatelům v boji s varroázou tento rok pomohla delší a chladnější zima. "Parazit se proto nestihl tolik namnožit," vysvětluje Josef Brabec. Místopředseda Českého svazu včelařů je nicméně opatrný. "Během měsíce se dozvíme, jak to s projevem parazita bude. Ještě provádíme kontroly. Rád bych věřil, že je situace stabilizovaná," říká Vilém Frisch.
