"Záměr Hlavního města Prahy na otevření malého lomu je známý. Změna územního plánu se už uskutečnila," uvedl nečtinský starosta Jiří Křemenák.
Malý lom má vzniknout v místech, kde se kámen těžil už před staletími. Podle projektů by se pokračovalo v odlamování kamene ve stěně, která zůstala po někdejších lamačích a stovky let byla ponechaná svému osudu.
Starosta odhaduje, že lom, ve kterém by se bloky pískovce neodstřelovaly, ale klasicky lámaly, by zabral maximálně dva hektary území. Zhruba hektar by byla rozloha samotného lomu, další asi stejně velké území by sloužilo ke zpracování suroviny před odvozem.
"Je to lokalita uprostřed lesa, která samozřejmě má své hodnoty. Ty tkví i v tom, že tam po historické těžbě zbyly kaňony, jezírka, obnažené stěny i zarostlé hromady. Ano, mají úžasnou atmosféru, je to ideální prostředí pro tramping, chodí tam i hodně chalupářů. Pokud se těžba obnoví, bude se pokračovat v jedné ze stěn, kterou předci opustili. Je mi ale jasné, že tahle zpráva netěší lidi, kteří si v téhle oblasti hráli už jako kluci. Dneska tohle místo vytvořené lidmi uctíváme pomalu jako přírodní památku, místo plné duchovní síly i turistický cíl," připouští starosta Jiří Křemenák. Proti otevření lomu a obnovení těžby se na internetu objevilo hned několik protestů.
Obcí projede nanejvýš jedna tatra denně
Lidé z pražského magistrátu se byli podívat na lom v Nečtinech opakovaně. "Vyjasnili jsme si předpokládané těžební limity na jednotlivé roky. Když jsme doložili, že při maximálním možném tempu projede obcí jedna tatra s materiálem denně, všichni usoudili, že to nepředstavuje žádnou zátěž pro životní prostředí," řekl loni na jaře tehdejší šéf odboru městského investora Jiří Toman.
Starosta Nečtin předpokládá, že pokud bude pískovcový lom otevřený, obec by toho mohla využít při lákání dalších turistů. "Když to vezmeme střízlivým pohledem, které ze 4 600 obcí v republice se povede, že by v jejich katastrálním území vznikl malý lomek a kámen z něj šel jen na nejvýznamnější stavby v republice? S pražským magistrátem jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci. Vzniká naučná stezka o geologických materiálech na tomhle území, spolupracuje na tom i katedra geologická Univerzity Karlovy, která dělá zkoušky kvality kamenů," vysvětlil Jiří Křemenák.
