„Bojujeme s tím, že tu máme lehčí písčitější půdy, už v červnu teploty atakovaly 40 stupňů. Obilí se v té době doslova upražilo, v horních patrech klasů chyběly tři řady, klasy sucho zdecimovalo,“ vypráví Tomáš Polcar, předseda představenstva Zemědělského družstva Mladotice, které hospodaří na 750 hektarech na Plzeňsku a stará se o 180 dojnic, chová i prasata a masný skot.
„V okrese nevím o zemědělském podniku, který by byl ziskový,“ říká Polcar. Bojují tu totiž s tím, že dopady veder na zdejší lehčí písčitější půdy jsou větší než třeba u černozemí.
Úhlavu musí kvůli suchu dotovat nýrská přehrada, Plzeň by jinak byla bez vody |
Domažlicko, které dopadlo lépe než většina okresů v Plzeňském kraji, hlásí, že sklizeň je lehce podprůměrná. I domažličtí zemědělci však vědí, že horší to bude s krmením pro dobytek. „Kukuřice jak na české, tak na německé straně hranice schne na poli, největší problém začne na podzim kvůli nedostatku krmení pro dobytek. Zemědělci tu navíc mají železné krávy – bioplynové stanice,“ nastiňuje šéf Okresní agrární komory v Domažlicích Ludvík Jírovec.
„Pokud zaprší, může se situace mírně zlepšit a kukuřice nabyde, ještě máme zhruba měsíc, přesto už teď víme, že bude výrazně nižší sklizeň, což přinese nutnost prodat dobytek. Začne se prodejem krav na pastevní odchov, které půjdou na jatka. Ceny masa pak klesnou, omezí se i provoz bioplynek,“ popisuje Jírovec. Bioplynka tak stojí proti dobytku, protože s nadsázkou řečeno žere to samé co kráva.
OBRAZEM: Nejnižší přítok v historii. Z Hracholusek vystupují pařezy stromů i bunkr |
Na otázku, jestli dají zemědělci při krmení přednost kravám nebo bioplynkám, Jírovec odpověděl, že je to těžká volba, protože zemědělec stojí na dvou finančních nohou. I bioplynová stanice mu totiž přináší zisk. „Bude to těžká volba, bude to na jejich rozhodnutí,“ shrnuje Jírovec.
Mladotické družstvo hlásí o třetinu nižší výnosy jak u řepky, ozimého ječmene, pšenice ozimé či žita než loni, jedinou výhodou je vysoká kvalita, což znamená vyšší cenu, než když obilí spadne do kategorie krmné.
„Teď můžeme jenom doufat, že se ceny, které jsou zatím na loňské úrovni, vylepší, abychom měli čím ztrátu na výnosech kompenzovat,“ podotýká Polcar. U řepky dosáhl podnik výnosu 2,8 až tři tuny z hektaru, u ozimého ječmene 5,9 tuny, ozimá pšenice dosáhla výnosu pět až 5,5 tuny. „V naší oblasti s lehčími půdami, kde tropické teploty mají větší dopady, máme letos jen oči pro pláč,“ hodnotí situaci Polcar.
Výnosy nižší meziročně o 20 procent hlásí u řepky Bulín. I on říká, že letošní suché měsíce nejen v poslední době výši úrody redukovaly. Právě řepka dopadla nejhůř. Výnos je 2,8 tuny. „Když výnos vztáhneme k roku 2024, jedná se o snížení o čtvrtinu, a to jsme na tom ještě dobře, protože kolegové mají výnos i 2,5 tuny,“ uvádí Bulín.
Důvodem snížení výnosů bylo i horší vzcházení řepky na podzim, na jaře pak přišly mrazy, navíc účinnost chemických přípravků proti škůdcům, které jsou povolené, je nízká. „A brouci se tomu smáli,“ říká Bulín.
Hasiči jsou v pohotovosti. Kvůli vedrům a suchu platí mimořádná opatření |
Pšenice podle něj nevyšla tak špatně, když výnos dosáhl 6,4 tuny na hektar, což je o 3,5 procenta méně než loni a o 14 procent méně než předloni.
Štichovickým pomáhá finančně to, že mají sklady na obilí, také dodávají zemědělcům v okolí různé služby, například tam posílají kombajny, pomáhají se setím, hnojením a nabízejí další služby. „Musíme vymýšlet další služby pro jiné, abychom přežili a zachránili dobytek,“ shrnuje Bulín.
