Centrum pro životní prostředí a zdraví mapovalo kvalitu ovzduší na 27 dopravně nejzatíženějších místech v Plzni. Odborníky zajímal hlavně auty vypouštěný oxid dusičitý neboli NO2, který může ve vyšších koncentracích třeba zvýšit výskyt Alzheimerovy choroby. Na šesti místech byl překročen oficiální limit, nejhorší situace byla na Karlovarské třídě u křižovatky s Lidickou ulicí.
Podle Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví by se měla auta z města postupně vytlačovat zaváděním finančních postihů, třeba mýtného nebo vyšších poplatků za parkování.
„Je to účinnější než dávat lidem něco zadarmo, třeba veřejnou dopravu. Například v Ostravě to nezabralo a lidé tam stejně jeli do centra města autem,“ konstatoval odborník.
Automobilová doprava v Plzni znečišťuje ovzduší. Máte nějaká doporučení pro lidi, kteří ve městě bydlí?
Problém oxidu dusičitého naštěstí strmě klesá s tím, jak daleko od frekventované silnice žijí. Já lidem doporučuji a sám to desítky let dělám, aby nechodili při frekventovaných silnicích. Třeba když jdu na Bory, nejdu po Klatovské třídě, ale jdu po vzdálenější rovnoběžné ulici, zkrátka je třeba se vyhýbat frekventovaným místům.
A co když lidé jedou ve městě na kole?
Tak by měli jet raději po cyklostezce, které jsou v Plzni na chodníku. Už to, že nejedu po silnici, ale dva metry od aut, je znatelný rozdíl. Ale ještě lepší je použít paralelní, méně frekventovanou cestu. Nebo pokud čekám na tramvaj či na trolejbus, tak také raději na méně frekventovaném místě než třeba v sadech Pětatřicátníků, kde auta čekají na zelenou a lidem kouří doslova pod nos. Je lepší popojet jednu zastávku a přestupovat na méně zatíženém místě. I když samozřejmě ne vždy to jde.
Podle vás se takovýto pohyb po městě může na zdraví nějak projevit? Není to v celkovém kontextu jen maličkost?
Když to člověk udělá denně třikrát, na zdraví se to může projevit. Paní doktorka Rychlíková v Ústeckém kraji dělala monitoring dětí. Dala jim malou krabičku na oblečení nebo do školní tašky a měřilo se v průběhu dne to, co děti dýchají. Ukázalo se, že i relativně krátké cesty přes město představují z hlediska vystavení škodlivinám významný problém.
Máte ještě nějakou radu pro lidi, kteří se pohybují po městě?
Někteří lidé mají pocit, že když jedou v autě a stojí v koloně, že jsou v ochranné bublině a nečistoty se k nim nedostanou. Odborníci z ČVUT v Praze prováděli měření, co tito řidiči dýchají a zjistili, že ovzduší v autech ovlivněné výfukem před nimi je horší než hodnoty, které se naměřili v Praze a nejfrekventovanějších místech. Zavřené okno jim totiž nepomůže, protože oxid dusičitý je plyn a do auta projde. Navíc i když mají pylový filtr, projdou přes něj prachové částice vypouštěné auty, která nemají filtr pevných částic. Toto měření jsme prováděli v Ostravě. Jeli jsme za nákladní tatrou, která vezla stavební suť a zatímco na čistém místě jsme naměřili několik tisíc částic na kubický centimetr, na špinavém místě třicet tisíc, v autě jedoucím za tatrovkou milion.
Výsledky měření mohou přestěhovat lidi z aut stojících v kolonách do městské hromadné dopravy, která městem projede rychleji.
Výhodou Plzně navíc je, že tramvaje městem profrčí, zatímco v některých městech také stojí v zácpách. V Německu nebo v Anglii se snaží přimět lidi, aby nevozili děti do školy, protože se ukázalo, že před takovou školní budovou je tak znečištěné ovzduší, že je to pro děti hodně zatěžující. U škol tam existují zóny, kde rodiče děti vyloží a jedou dál. Navíc jaké návyky děti v mládí pochytí, takové si zachovávají i v dospělosti. Takže děti, které jezdily do školy na kole, v budoucnu méně trpěly nadváhou, více se pohybovaly. Dánové dali dohromady studii, z které vyplynulo, že děti, které se aktivně dopravují do školy, se ve škole lépe soustředí a více si zapamatují než děti, které jsou zvyklé na to, že je do školy či na kroužek dovezou rodiče.
Kdyby byla MHD zdarma, dostala by Čechy do veřejných dopravních prostředků?
Nefunguje to, protože lidé tu mají naučené určité návyky, které se těžko mění. Zkusili to během smogového dne v Ostravě a lidé stejně jezdili auty. Zkoušela to i některá města v Pobaltí, kde jsou ale první zkušenosti pozitivní. Rozumnější mi připadá zvýhodňovat pohyb pěšky a na kole. Plzeň bohužel moc věcí prošvihla. Týká se to nedostatečně rozvinutých cyklostezek či záchytných parkovišť na okrajích měst, z nichž většina se nevybudovala. Podle mě nejde jen o to, dávat lidem něco zadarmo. Proto v zahraničí uvažují o finančních zásazích proti autům, podobnou cestou chce jít Praha, která uvažuje o zpoplatnění vjezdu do města autem. Dalším směrem je výrazné zpoplatnění parkování.
Podle vás je dobré říci, když chcete jezdit autem, musíte platit?
Město by nemělo dotovat služby typu budování nových parkovišť na městských pozemcích. Ve Stockholmu ve Švédsku mají mýtný systém, který automaticky rozpoznává značku a pokud do města vjíždí člověk často, má vytvořený účet, podobně jako kamionové firmy při jízdě na dálnicích. Automobilista pak městu zaplatí podle toho, kolik kilometrů po městě najezdil. Ve Stockholmu vybrané peníze investují do zlepšování služeb městské dopravy, kde je klimatizace nebo wi-fi připojení samozřejmostí.
