To je cena zhruba deseti štěňat z mnohem většího množství, které se odsouzené podařilo zpeněžit. Bohužel se nejednalo jenom o prodej. V tomto příběhu figurovaly desítky mrtvých těl a zhruba stovka ještě živých psů, kteří si ponesou doživotní následky, protože prokazatelně strádali v extrémně špatných podmínkách.
Jedná se o jeden z nejlépe zdokumentovaných případů týrání zvířat v Česku. Přinesl podrobné svědectví o poměrech v množírně a jasné důkazy, jak se majitelka k psům chovala. Postarala se jim o peklo například v podobě života v klecích naskládaných na sebe.
Přestože byla činnost majitelky detailně doložená díky organizaci Hlas zvířat, krajskému soudu k udělení výraznějšího trestu to nestačilo a měl potřebu verdikt první instance zásadně zmírnit. Paní Wastlová, která po celou dobu procesu nepřipustila, že se psy zacházela špatně, může být spokojená.
Žena jednání prodlužovala, co to jen šlo
V odůvodnění rozhodnutí krajský soud poukázal na dřívější bezúhonnost obžalované, ale i na to, že proces trval pět let. Ano. Jenomže majitelka množírny udělala svými obstrukcemi maximum, aby se jednání protáhlo.
Nejde ale pouze o jednu kauzu a konkrétní osobu. Případ dobře ukazuje, jak benevolentně se v Česku k týrání zvířat až příliš často přistupuje. To, že se Iva Wastlová vůbec dostala před soud, byla zásluha zástupců Hlasu zvířat. Ti úřadům předvedli, jak se v takových záležitostech má postupovat.
O činnosti provozovatelky množírny úřady předtím věděly, ale oháněly se tradiční výmluvou, že nemohou zasáhnout. Lidé z Hlasu zvířat povolení k zákroku sehnali rychle, zorganizovali akci a během jednoho dne byl provoz množírny ukončený. Rozhodnutí krajského soudu pak dalo onomu „vítězství“ trochu hořkou příchuť.
Myslivec měl v mrazáku zastřeleného rysa
V souvislosti s touto kauzou stojí za připomenutí ještě jeden svým vyzněním obdobný případ z loňského roku. Šéf mysliveckého sdružení na Klatovsku měl doma v mrazáku zastřeleného chráněného rysa a mnoho trofejí z dalších chráněných zvířat. Soud jej za to postihl pokutou 90 tisíc korun.
Myslivce totiž uznal vinným pouze z přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Soud dospěl k závěru, že nelze prokázat zastřelení rysa přímo obviněným nimrodem.
Prezident v roce 2020 podepsal novelu trestního zákoníku, kterou se zvýšily tresty za týrání zvířat a provoz nelegálních množíren se stal trestným činem. Zástupci spolku Hlas zvířat, kteří se na přípravě novely podíleli, tehdy uvedli, že Česká republika se tím řadí mezi nejvyspělejší země na světě, co se trestněprávní ochrany zvířat týká. Podle nich jsme se dostali do fáze, kdy to nejhorší trýznění živých tvorů nebude nadále bagatelizováno a orgány činné v trestním řízení budou mít efektivní prostředky k tomu, aby tuto trestnou činnost rozkrývaly a spravedlivě trestaly.
„Náš stát tím také vysílá jasný hodnotový signál, že určité formy patologického jednání a násilí na živých tvorech prostě nebudou v naší společnosti tolerovány,“ vítali před třemi roky novou normu.
V případu proslulé plzeňské množírny se krajský soud řídil mírnějšími předpisy platnými v roce 2018. Svým verdiktem tak připomenul, co a proč bylo zapotřebí v roce 2020 změnit.
13. července 2018 |
