Tržnice už jsou dávno za zenitem. Zatímco dříve odváželi inspektořiČeské obchodní inspekce po kontrolách pytle se zabavenými padělky nákladními auty, dnes většinou stačí k odvozu zajištěného kontrabandu kufry osobních aut, maximálně dodávka.
„Sérii kontrol na tržnicích v Plzeňském a Karlovarském kraji jsme dělali celý týden před Velikonocemi i po nich. Opět jsme zajišťovali trička, bundy nebo mikiny s padělanými logy. Někde to bylo padesát kusů, na jiné tržnici sto, podařilo se i přes pět set. Je to hodně závislé na tom, jak se nám podaří na tržnici dostat. Problém míváme třeba ve Svaté Kateřině, kde je jen jeden vjezd a tržnice je moc velká. Jakmile trhovci zjistí, že přijel inspektor, řada stánků bleskově zavírá, rolety okamžitě jedou dolů,“ popsal šéf České obchodní inspekce pro Plzeňský a Karlovarský kraj Jan Řezáč.
Kromě padělků oblečení inspektoři stále objevují ve stáncích výrobky, které jsou jako nebezpečné zapsané v mezinárodní databázi Rapex.
Nejvíc padělků zabavili před Velikonocemi na folmavské tržnici. Pomohla jim náhoda. Kousek od tržnice se stala dopravní nehoda a řada obchodníků se zájmem sledovala dění kolem ní. Se zpožděním tak zjistili, že mezi stánky jsou kontroloři.
I tak ale odvezli mnohem méně padělků, než tomu bylo při akcích před deseti nebo patnácti roky. „Zájem o napodobeniny značkového textilu klesá. Navíc dnes není výjimečné, že ve stáncích je oblečení bez log, na které pak značku požadovanou zákazníkem někde v ukryté dílně na tržnici hned nažehlí nebo během chvilky na strojích vyšijí,“ popsal situaci Řezáč.
Navíc když se na tržnici u německých hranic objeví Čech, prodejci zpozorní, protože k nim většinou chodí Němci. Protože jich ale jezdí pořád méně, klasické tržnice se buď zmenšují, nebo končí.
Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera by za deset až patnáct let tržnice u hranic s Německem nebo Rakouskem mohly zmizet úplně.
„Generace potomků současných prodejců už v této práci nechce pokračovat. To pozorujeme už přes pět let. Dávají přednost kamenným prodejnám, zakládají modelingové agentury, nehtová studia, cestovní kanceláře nebo restaurace. Navíc vietnamské děti se výborně učí. Na základních školách v České republice mají průměr 1,3. Na středních školách a gymnáziích 1,7. Přes 700 Vietnamců studuje v Česku vysoké školy. Loni jich třeba pět absolvovalo policejní akademii, dva s českým občanstvím Univerzitu obrany v Brně, vím o Vietnamci z Prahy, který své dceři zaplatil studium na Harvardu,“ uvedl Winter.
Podle něj ti, kteří ještě prodávají na tržnicích, vydělávají peníze na studium svých dětí a na podporu svých rodičů v seniorském věku.
„Až co jim zbude, je na podnikání nebo rodinu. Každopádně dnešní děti už do stánků nechtějí. Pokud současní prodejci za sebe neseženou náhradu, tržnice skončí. Náhradou můžou být třeba jejich krajani, kteří přijedou vydělat peníze. Ale osobně si myslím, že konec tržnic je otázkou jedné generace,“ soudí Winter.
Jenže tržnice jsou i místem, kam si klienti z Německa jezdí pro pervitin, nebo si ho tam minimálně objednávají. Winter odhaduje, že v České republice je kolem 75 tisíc Vietnamců, z toho 57 750 legálně.
Podle něj může být s drogami spojeno jen několik stovek z nich. Problém vidí v letech 2006 až 2009, kdy vízum do ČR dostalo v Hanoji 10 tisíc Vietnamců, kteří neuměli česky a byli bez kvalifikace.
Když přijeli do Čech, řadu z nich zřejmě naverbovala narkomafie jako zahradníky v tajných pěstírnách konopí nebo jako takzvané vařiče drog, zejména pervitinu. Velkovýrobu téhle drogy asijské gangy ovládly v Česku už před několika lety.
Podle lidí, kteří se zabývají drogovými kšefty, se marihuana nebo crystal, jak se v německy mluvících zemích říká pervitinu, sežene přímo na tržnicích.
Velikonoční kontrola tržnicInspektoři při velikonočních kontrolách navštívili tržnice ve Vojtanově, Na Folmavě, v Potůčkách, v Aši, ve Svaté Kateřině a v Železné Rudě. Stánkařům udělili 25 pokut v celkové výši přes 120 tisíc korun a zabavili více než 1700 kusů zboží. |
Šéf české Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych před dvěma týdny probíral aktuální situaci s německými kolegy. „Poptávka po drogách v Německu neklesá. Trošku se změnila drogová turistika. Uživatelé z Německa jezdí podle posledních zjištění do Čech pro menší množství, ale o to častěji. Je to i o tom, že v Čechách kupují gram pervitinu za 25 až 35 eur, když s ním přejedou přes hranici do Německa, gram prodají i za 60 eur,“ vysvětlil Frydrych.
O tom, že asijské gangy ovládají výrobu drog pro narkomany ze zahraničí, nepochybují specialisté na potírání drogové scény. V loňském roce odhalili v České republice 18 velkolaboratoří, ve kterých takzvaní vařiči vyráběli pervitin ve velkém.
„Většina laboratoří, které na jeden výrobní cyklus vyprodukují nejméně deset kilogramů drogy, byla v Ústeckém a Karlovarském kraji,“ uvedl Frydrych.
Tyhle velkovýrobny měly mimo jiné společné, že v nich Asijci zajišťovali úplně vše - od vstupních surovin a chemikálií přes místo, kde laboratoř fungovala, i samotné vaření drogy a její prodej.
„Když je z Německa poptávka na 10 nebo 20 kilogramů metamfetaminu, oni jsou do 48 až 50 hodin schopni takové množství vypravit. Dokáží sdružit své skladové zásoby, když se skupiny mezi sebou obvolají. Jsou ale schopní svážet komponenty, chemikálie i vařiče na jedno místo a okamžitě zahájí výrobu. Čtyři vařiči pak v respirátorech pracují do doby, než vyrobí tolik drogy, kolik je potřeba. Jsou nesmírně rychlí a akceschopní,“ podotkl Frydrych ke skupinám, které vesměs pocházejí z Vietnamu.
