Provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) Jiří Ptáček řekl, že po prvním roce nasazení těchto vozů do klasického provozu s cestujícími mají jen pozitivní zkušenosti.
„Jak z hlediska hluku, tak i dynamiky při rozjezdech a jízdě jsou lepší, než dříve pořízené vozy vybavené pro jízdu mimo troleje dieselagregátem. Odpadají tím například problémy v létě s přehříváním spalovacích agregátů. Nepočítáme ale s tím, že bychom trolejbusy s dieselagregáty přestavovali na bateriové. Pokračujeme v klasické obměně a omlazování vozového parku,“ uvedl Jiří Ptáček.
V současné době je v depu plzeňského dopravního podniku 16 trolejbusů vybavených pomocnými bateriemi, všechno to jsou klasické dvanáctimetrové vozy.
Trolejbusy na baterie |
Starší trolejbusy vybavené dieselagregátem jezdí v Plzni i kloubové.
Mluvčí společnosti Škoda Electric Michal Tobrman potvrdil, že mezi odběrateli je teď o trolejbusy s bateriemi velký zájem.
„Na trhu jsou žádaným zbožím. Škoda Electric svým zákazníkům dodala asi sto takových vozidel. Ty teď vozí cestující například v Maďarsku, Španělsku, Itálii nebo Švédsku.
V tuzemsku slouží kromě Plzně také v Českých Budějovicích či Zlíně. Zákazníci na těchto parciálních trolejbusech oceňují finanční úspory v případě, že chtějí jezdit do lokalit mimo stávající trolejové vedení. S nasazením takových vozidel odpadá potřeba stavět trolejové vedení a další související infrastrukturu,“ řekl Tobrman.
Plzeňské trolejbusy s pomocnými bateriemi jsou počítané tak, aby na jedno nabití ujely na baterie až dvanáct kilometrů. To vychází i s potřebnou rezervou ze zatím nejdelšího v Plzni provozovaného úseku bez trolejí mezi Božkovem a Letkovem.
Tím, jak se snižuje závislost trolejbusů na klasických trolejích, experti začínají propočítávat a zjišťovat, zda by v budoucnu bylo možné upravit některé plzeňské linky. Poslední velká změna vedení linek se v Plzni uskutečnila v roce 2010, kdy byla zprovozněná trolejbusová trať na Borská Pole.
Náměstek primátora pro dopravu Petr Náhlík říká, že jednou z vizí by byly trolejbusy zajíždějící k lochotínskému areálu fakultní nemocnice a na Vinice. Stejně tak si dokáže představit, že by troleje byly natažené i na mostě připravovaném Ředitelstvím silnic a dálnic od Kalikovského mlýna přes údolí řeky Mže až ke křižovatce u Lékařské fakulty.
„Cestující by měli přímé spojení Borských Polí s Vinicemi i lochotínským areálem fakultní nemocnice,“ vysvětlil jednu z vizí Náhlík.
Představitelé dopravních podniků předpokládají, že se zvyšováním kapacity pomocných baterií, a tím i dojezdu trolejbusů v úsecích bez trolejí, začnou postupně přebírat některé části autobusových linek.
Po desítkách let by se trolejbusy mohly vrátit i na Severní Předměstí. „Troleje by se nemusely natahovat po celé trase, ale jen v úsecích s největším stoupáním, tedy na Karlovarské a Lidické třídě. Zpět by jely na baterie, tam by troleje být nemusely,“ naznačil informovaný zdroj.
