Verdikt zatím není pravomocný. Vladislavs Šimkus s vyměřeným trestem souhlasí. Olegs Točonijs si ponechal lhůtu pro podání odvolání stejně jako státní zástupkyně.
„I když je trest ve spodní polovině sazby patnáct až dvacet let, šestnáct let je trest výrazný. Po jeho odpykání nebude mít Česká republika zájem na tom, aby se na jejím území vyskytovali pachatelé tak závažné trestné činnosti. Proto jsme uložili i trest vyhoštění na dobu neurčitou po odpykání trestů, Cílem je zamezit návratu odsouzených do České republiky,“ řekl v odůvodnění rozsudku předseda soudního senátu Jan Špeta.
Připomněl také, že psycholožka u obou obžalovaných shledala agresivní rysy osobnosti. Agrese se u nich může projevit i z malicherného důvodu
„Jsme přesvědčeni, že nešli do stanu někoho zabít. Ten úmysl se u nich objevil z nezjištěné příčiny, když byli uvnitř,“ podotkl Špeta s tím, že obžalovaní před soudem nedokázali vysvětlit, proč na poškozené zaútočili.
Nůž minul krční tepnu jen díky náhodě
Soud má za prokázané vše, co bylo uvedeno v obžalobě. Tedy že jednatřicetiletý Šimkus a jeho pětačtyřicetiletý parťák Točonijs 18. února v noci vážně pobodali Jaroslava B. a Zdeňka M.
Ti tehdy přespávali ve stanu v parku asi 300 metrů od Lochotínské ulice poblíž kynologického cvičiště.
Podle spisu útočili nožem s dvaceticentimetrovou čepelí. Jaroslav B. jejich řádění málem nepřežil, měl sedm ran v obličeji a na krku. Jen díky náhodě nůž nezasáhl krční tepnu. Zdeňkovi M., který byl také zraněný, se podařilo ze stanu utéct a přivolat záchrannou službu.
„Obžalovaní z místa činu utekli, když viděli, že se Jaroslav B. nehýbá. Obávali se dopadení, nechali poškozené bez pomoci, přestože hrozilo, že vykrvácí,“ uvedla v obžalobě státní zástupkyně Blanka Špánková.
