Největším „spotřebitelem“ krve z transfuzního oddělení byl za posledních deset mladý muž po úrazu, který za necelé dva měsíce potřeboval 214 takzvaných transfuzních přípravků. Tam patří hlavně červené krvinky podávané po 300 mililitrech, ale i další složky krve podávané pacientům kvůli léčení.
Primářka oddělení Petra Šlechtová se nyní modlí, aby takových lidí bylo o prázdninách co nejméně, protože dárci krve odjíždějí na dovolenou.
„Dnes nejvíce potřebujeme krevní skupiny 0+, B+ a A-, hlásí se někdo?“ žádala dnes Šlechtová při slavnostním otevření zrekonstruovaného zařízení.
Velká spotřeba krve nastane o prázdninách
I této příležitosti, kdy se dostavila zhruba stovka hostů, bylo podle ní potřeba využít. Nakonec se zhruba desítka lidí k odběru přihlásila, mezi nimi senátorka, pracovník městské policie nebo primář.
Velká potřeba krve bude podle Šlechtové hlavně o prázdninách, kdy je kvůli úrazům při adrenalinových sportech či autonehodách potřeba více krve než v jiném období roku. Situaci zkomplikuje i to, že dárci odjedou na dovolenou.
„Budeme je muset cíleně oslovovat, jinak bychom léto nepřežili,“ říká Šlechtová, která věří, že komfortnější prostředí třeba s novým bufetem pro dárce by mohl přilákat více zájemců. „V celé republice chybí desítky až nízké stovky tisíc dárců,“ uvedla Šlechtová.
I ona by byla ráda, kdyby do databáze transfuzního oddělení v Plzni přibylo ještě několik stovek stálých dárců. Nyní má oddělení 12 200 až 12 300 pravidelných dárců, třetina je ve věku od 18 do 35 let, další třetinu tvoří ti do 50 let, zbytek do 65 let, což je mezní věková hranice odběru.
Znepokojující podle Šlechtové je fakt, že klesá počet takzvaných prvodárců, kam patří lidé všech generací. „Letos jich zatím evidujeme kolem 1 100, což je úbytek oproti loňsku o 200, snad to do konce roku doženeme,“ věří Šlechtová.
Úbytek podle ní může být dán tím, že přibývá komerčních plazmaferetických center, kde lidé za dárcovství plazmy dostávají peníze na ruku. „Ale každému se může stát úraz nebo může onemocnět a bude krev nutně potřebovat. Tito lidé by měli spíše mířit do zařízení transfuzní služby, která jsou hlavně při nemocnicích a ne do komerčních center, jejichž produkty končí hlavně v zahraničí,“ říká.
Budova má novou fasádu, v noci svítí
„Dárci, kteří přicházejí do transfuzní stanice, mají nárok na odpočet zdanitelného základu, takže je to zhruba stejný finanční přínos jako v komerčním centru, netýká se to ale studentů, kteří nezdaňují,“ říká Šlechtová.
Ta podotkla, že budova nově po rekonstrukci svítí. „Často nás lidé nemohou najít, což teď bude možná lepší, když svítíme,“ uvedla Šlechtová.
V budově opravili podlahové krytiny, přibyly nové automatické i mechanické posuvné dveře či roletové mříže.
„Zcela se změnil design a vybavení míst pro dárce, opravilo se zastřešení manipulačních prostor služebního vchodu a rozšířily se nákladové rampy. Upravili jsme elektroinstalaci, rozšířili wi-fi pokrytí a datové sítě v laboratořích a vyměnili zabezpečovací a tísňový systém. Největší položkou, která byla dokončena letos v květnu, je zcela nová fasáda a oprava střechy. Celkové náklady modernizace jsou ve výši zhruba 20 milionů korun,“ vyjmenoval technicko-provozní náměstek Milan Topinka.
Dárcům je k dispozici moderní bistro a začátkem loňského roku byl spuštěn nový rezervační systém.
