Tramvaj s řidičem pomalu jede po jedné z volných kolejí ve vozovně. Několik metrů za ní jede druhá souprava, kterou neřídí člověk, ale umělá inteligence. Když první vůz zastaví, ve stanovené vzdálenosti zabrzdí i druhá tramvaj. Pokud před tramvají řízenou čistě počítačem vejde člověk do kolejiště, začne zvonit a zastaví.
V plzeňské vozovně experti zařízení předvedli na letité tramvaji Tatra T3, jaké se v Praze vyráběly v letech 1962 až 1997. Celkem jich bylo kolem 14 tisíc, v mnoha městech jsou i po modernizacích stále nejrozšířenějším typem.
„Využíváme toho, že tyhle tramvaje se běžně spojují a jezdí jako souprava. Přední vůz je řídící a povely z něj jdou do druhého. Naše zařízení simuluje právě tu první tramvaj,“ vysvětlil Pavel Turjanica z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.
Podle Jaroslava Šípa z ČVUT v Praze je zařízení vybavené laserovým dálkoměrem a řadou dalších čidel přenáší signály z něj do standardní zásuvky určené k propojování tramvají do připojeného počítače. Ten vše vyhodnocuje a laicky řečeno pak tramvaji vysílá povely, co má udělat.
Šíp pak při pokusu ve vozovně opakovaně ukazoval, že když vkročí tramvaji řízené umělou inteligencí do cesty, vůz nejprve začne zvonit a vzápětí zastaví. „I když jsme to nacvičovali několikrát, pořád je to velký vůz a mám z něj respekt,“ připustil Šíp po ukončení pokusu.
Turjanica dodal, že když z tramvaje zařízení odpojí, je z ní opět běžný vůz.
Plzeňští dopraváci poskytli vývojovým týmům data z tramvají, která potřebovali pro programování prvního prototypu na ČVUT.
Podle ředitele městské Správy informačních technologií Luďka Šantory se Plzeň prezentuje jako živá laboratoř, proto vítá podobné projekty řešící autonomní mobilitu. Město podporuje studenty takových oborů a má zájem i o společnosti v této oblasti.
Provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Miroslav Macháň si dokáže představit, že by na konečných popojížděly tramvaje bez zásahu člověka.
„Občas se i tam stane řidičům nehoda z nepozornosti, tomu by systém dokázal předcházet. V okamžiku, kdy by na konečné převzal systém řízení tramvaje, řidič by mohl nerušeně odpočívat, to je pro jeho regeneraci velmi žádoucí. Možným rozšířením by mohl být i automatický pohyb tramvají ve vozovně,“ naznačil Macháň.
Změna zákona nebude znamenat konec tramvajáků
Aby tramvaje mohly na konečných v Plzni popojíždět samy, musejí se nejprve změnit zákony. Ani změna legislativy ale nebude znamenat konec tramvajáků. „Řidiči budou zapotřebí v centrech měst ještě desítky let. Je v nich velký pohyb lidí, řidiči musí situace vyhodnocovat správně a s jistotou. To počítače ještě stoprocentně neumějí,“ dodal Macháň.
Pokud po změně legislativy vyjedou do měst tramvaje s automatickým pojížděním na konečných, podle vývojářů bude několikrát pojištěno, aby taková souprava neodjela z konečné sama.
„Podmínek je několik desítek. Zmapujete si konečnou a na centimetry přesně víte, kde vůz momentálně je. Navíc každým průjezdem tramvaje se data upřesňují. Pak je velmi jednoduché specifikovat, kdy je vůz ještě v konečné, a kdy už ne a musí ho řídit člověk,“ doplnil Tomáš Krajník z ČVUT.
