„Tyto vozy jsou v republice pouze dva. Ten, co tu máme, sám zrekonstruoval náš kamarád. Musel vymýšlet, jak podepřít přes 200 kilogramů vážící navijáky i ještě těžší součástky. Klobouk dolů před ním, co dokázal. Po technické stránce ho uvedl do špičkového stavu, vše je pohyblivé a funkční. Teď už ladí jen kosmetické detaily,“ neskrýval Lukáš Nový z Klubu historické a vojenské techniky Autoklubu ČR svůj obdiv.
Český majitel koupil unikátní stroj na aukčním portálu ve Velké Británii. „Přitáhl jsem ho na kamionu a pět let dával dohromady. Končil jsem večer před tím, než jsme ho přivezli do Plzně,“ popisoval muž, který se představil jako David. Celé jméno říct nechtěl.
Plzní projel rekordně velký Konvoj svobody, sledovaly ho desetitisíce lidí |
„Angličan inzeroval, že motor a všechno funguje. Pak mi řekl, že motor běžel, ale naposledy před 20 lety. Když jsem ho přivezl, jako první jsem se pustil do motoru. Pokud by se stal jakýkoli velký problém, třeba kdyby z motoru vyletěla ojnice, byl jsem rozhodnutý, že na autě dál dělat nebudu. Kdyby byl zásadní problém s agregátem, auto bych nechal sešrotovat. Přišel bych sice o to, co stálo pořízení a doprava, ale pořád by to byla menší ztráta, než kdyby k tomu došlo ve vyšším stupni renovace,“ pokračuje David.
Doplnil, že u motoru musel udělat vstřikovací čerpadlo, což podle něj byla banalita, a motor se pak rozběhl. „Když to fungovalo takhle, pustil jsem se do celkové rekonstrukce,“ řekl.
Na toto válečné auto se podle něj shánějí náhradní díly velmi špatně. Jsou však k dispozici manuály i dílenská příručka. Proto není problém zjistit, jak má co vypadat, ale koupit náhradní díly je velmi těžké.
„Některé přístroje jsou zaměnitelné, ale plechařina nebo převodové ústrojí, to vše je specifické. Třeba nástavbu jsem dělal celou novou. Děsím se ale závady, pokud by něco prasklo v náhonech, byl by to hodně velký problém. Díly prostě nejsou. A když jsou, jsou 80 let staré a mohou také prasknout,“ přiblížil David. Vyrobit tyhle specifické náhradní díly nově by bylo velmi náročné a drahé.
Kolik hodin za pět let na autě pracoval, podle něj není možné spočítat. Auto do stavu, v jakém bylo na slavnostech, dostal v týdnu těsně před jejich začátkem. „Někdy jsem na tom dělal půl dne, někdy dvě hodiny, někdy vůbec. Třeba jsem chtěl začít dělat, zkroutily se mi prsty a tři dny jsem pak na něj nesáhl. Prostě to nešlo. V takové situaci je lepší od toho odejít, než něco zničit,“ uzavřel majitel unikátního válečného tahače vyrobeného ve Velké Británii.
Plzní projel rekordně velký Konvoj svobody (4. 5. 2025)
