„Žalovaný skutek není trestným činem. Všechny tři poškozené jsme měli možnost sledovat při výpovědích. Byli při nich nervozní, bylo vidět, jak nemají shodně naučenou výpověď, na které se evidentně předem domluvili. Opakovaně se zamotávali do lží a schovávají se za tvrzení, že si na to nepamatují. Přitom se v jejich životě jednalo o mimořádný incident. Nedokážu si představit, že by si na něj nepamatovali. Jejich výpovědi byly nespolehlivé. Ze strany obžalovaného se jednoznačně jednalo o nutnou obranu, která nebyla zcela zjevně nepřiměřená útoku, který na něj opakovaně vedly tři osoby, které se považovaly za poškozené,“ odůvodnil zprošťující verdikt soudce Jan Hostaš.
Dodal, že naopak trojice poškozených je tou, která by mohla být trestně stíhána pro ublížení na zdraví či výtržnictví či porušování domovní svobody.
Cizinci hrozilo za pokus o těžké ublížení na zdraví až dvanáctileté vězení.
Dnešní rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si ponechala lhůtu pro případné odvolání. Ta v závěrečné řeči také poukázala na to, že výpovědi poškozených cizinců nejsou věrohodné.
Zranění mladíci požadují za způsobená zranění necelých 200 tisíc korun, dalšího půl milionu chce zdravotní pojišťovna za léčení jejich zranění. Soudce je odkázal na řízení ve věcech občansko-právních.
Rvačka v malém pokoji
Než loni v prosinci došlo na krvavou bitku, Yurii Los popil s Olegem na ubytovně rum a dvě piva.
Když potom vyšel před ubytovnu, byla už tma. Před budovou stáli Viktor, Denis a Andrej, všem je kolem 20 let. „Jednoho jsem znal. Řekl jsem jim, že nelegálně překročili hranici. Že jsou mladí kluci, a když je válka, mohli by hájit zájmy státu. Klukům se to nelíbilo. S Viktorem a Denisem jsem se začal hádat. Pak jsem dostal od Denise ránu do obličeje, až jsem spadl na zem,“ popsal počátek konfliktu obžalovaný.
Pak odešel do pokoje, kde si omyl obličej od krve. „Zjistil jsem, že mi krev nejde zastavit. Šel jsem k Olegovi, jestli nemá nějakou náplast. Neměl. Pak šel ke mně a dali jsme si pivo. Bavili jsme se o tom, že když mi nejde zastavit krev, asi budu muset do nemocnice. Pak se ozvalo zaklepání na dveře a hned vešel do mého pokoje Viktor. Začal mi sprostě nadávat a vyhrožovat. Snažil jsem se vstát z postele, na které jsme s Olegem seděli, a ucítil jsem ránu nohou do pravé tváře. Spadl jsem. Když jsem se zvedal, vzal jsem z držáku na lednici kuchyňský nůž. První, který mi padl do ruky. Řekl jsem: Jdi pryč. V ten moment přišli do pokoje ještě Denis a Andrej,“ řekl obžalovaný.
V malém pokoji nastala rvačka. Los tvrdí, že držel nůž v ruce a šermoval s ním před sebou. „Dostal jsem silnou ránu zezadu do hlavy a pak další silné do zad. Cítil jsem, že ztrácím vědomí. Když jsem se posadil na zem pod stolem, všude bylo ticho. A spousty krve,“ tvrdí souzený.
Podle státního zástupce Martina Rykla bodl obžalovaný nožem Viktora do oblasti beder, a přitom se nůž s devět centimetrů dlouhou čepelí zlomil. „Vzal další nůž s čepelí dlouhou asi 20 centimetrů, kterým bodl Denise do hrudníku a Andreje řízl přes paži,“ popsal státní zástupce.
Dva nejvážněji zraněné převáželi záchranáři vrtulníkem, naštěstí čepel nože ani jednomu nezasáhla tepnu nebo důležité vnitřní orgány. „Byla to nutná obrana,“ tvrdí Yurie Los.
Podle Olega, který byl v době potyčky s obžalovaným v pokoji, jako první zaútočil Viktor. „Viktora jsem nikdy neviděl opilého, znám ho z práce, je klidný. Denis byl výbušný, hned startuje. Ten třetí je takový klidný. Obžalovaný, když je střízlivý, je klidný. Když se opije, je agresivní. Většinou slovně,“ popsal u soudu Oleg.
Ukrajinec vytkl krajanům, že nebrání vlast. Tři pak pobodal (2. 7. 2024)
