V posledních dnech jsou fungování a podstata národních parků znovu zpochybňovány. Nejvíce k tomu přispěli poslanci ODS Petr Bendl a Jan Bureš, kteří se snaží při jednání o novele zákona o ochraně přírody prosadit návrhy, které by roli národních parků výrazně zredukovaly.
První před negativními dopady varovaly organizace zaměřené na ochranu přírody. Následně vedení všech čtyř národních parků v dopise zákonodárcům upozornilo, že by tím mohla ochrana vzácných území zásadně utrpět. V reakci na to se ozvali zástupci některých obcí, kteří tvrdí, že v národní parcích je ochrana přírody nadřazena zájmu obyvatel.
Podle Hnutí DUHA například poslanec Petr Bendl předložil návrhy, kterými správám národních parků a chráněných krajinných oblastí odnímá pravomoc spolurozhodovat o větších stavbách, jako jsou sjezdovky, hotely, lanovky a další projekty. Zbavuje je tak rozhodování o stavební činnosti v národních parcích a dalších chráněných územích, které přesunuje ponejvíce na úroveň obcí a krajů.
Obavy z kácení v přírodní zóně
Zástupci hnutí také upozorňují, že jeden z návrhů poslance Jana Bureše chce umožnit začít kácet v přírodní zóně, kde je divoká příroda, stanovit rozvoj obcí jako cíl a poslání národních parků a otevřít tak cestu hotelovým projektům nebo sjezdovkám a celkově přiblížit péči o lesy směrem k hospodářským lesům.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA tvrdí, že pokud by parlament schválil návrhy poslanců ODS, byl by to doslova masakr národních parků a dalších chráněných oblastí. „Věřme, že je nakonec většina poslanců vyslyší a nezvítězí developerská lobby či těžaři dřeva,“ uvedl.
Byli bychom k smíchu
Zástupci Národního parku Šumava (NPŠ) jsou přesvědčeni, že přijetí pozměňovacích návrhů by zmařilo úsilí zařadit šumavský park do skupiny celosvětově uznávaných parků jako je například americký Yellowstone nebo Serengeti v Tanzanii. Ředitel NPŠ Pavel Hubený zdůraznil, že schválení sporných návrhů by například umožňovalo různé preventivní zásahy a zablokovalo by rozšiřování přirozeného vývoje.
„Pozměňovací návrhy by prakticky zlikvidovaly celý Národní park Šumava. Název by možná zůstal, ale v mezinárodním měřítku bychom byli ochraně přírody k smíchu, protože s opravdovým národním parkem by to nemělo nic společného,“ řekl Hubený.
Šumavský národní park by se mohl dostat do kategorie celosvětově uznávaných parků ve chvíli, kdy bezzásahová plocha dosáhne 75 procent rozlohy. Podle zásad péče by NP Šumava měl být ze tří čtvrtin bezzásahový v roce 2060. Nyní se nesmí zasahovat přibližně na 45 procentech území parku. Platí zde režim pouze přirozeného vývoje.
Pozměňovací návrhy by prakticky zlikvidovaly celý Národní park Šumava. Název by možná zůstal, ale v mezinárodním měřítku bychom byli ochraně přírody k smíchu, protože s opravdovým národním parkem by to nemělo nic společného.
Pavel Hubený, ředitel ND Šumava
„Každý rok se snažíme bezzásahovou plochu o procento navýšit," uvedl Hubený. Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Rozdělen je do čtyř zón. V nejpřísnějším režimu ochrany přírody je plocha určená pro nerušený průběh přírodních procesů. Na opačném pólu zonace je takzvaná kulturní krajina, do níž spadají hlavně osídlené části Šumavy. Momentálně zóna kulturní krajiny zabírá 1,2 procenta národního parku. Stejnou rozlohu by měla mít i v roce 2060.
Starostové proti parkům
Nicméně zástupci 19 obcí v oblastech NPŠ a parku České Švýcarsko v dopise zákonodárcům deklarují, že se jim nezamlouvá současné směřování národních parků. Poukazují na to, že ochrana přírody se staví výš než rozvoj obcí.
„Denně se díváme na rozpadající se lesy. Některé informace o obnově lesa, které ale neplatí pro celé území národního parku, jsou zavádějící, protože není jisté, že za 80 až 100 let budou na místě původních lesů vzrostlé živé lesy tak, jako zde byly, když byly národní parky vyhlašovány,“ stojí v prohlášení obcí.
Sokolům k přežití pomohla i Šumava, jejich ochrana však musí pokračovat |
Správci NPŠ ale zdůrazňují, že ochrana přírody má viditelné pozitivní výsledky. „Nejlépe je to vidět na návratu a masivním rozšiřování kriticky ohrožených druhů živočichů, ať už savců, bezobratlých, nebo ptáků. Stejně tak rostlin a hub, z nichž mnohé se v Česku vyskytují jen na Šumavě,“ sdělil Hubený.
Divočina přírodě pomáhá
Mluvčí správy parku Jan Dvořák připomenul, že například rozpad dospělého lesa a následné ponechávání dřevní hmoty na místě pozitivně ovlivňuje nejen šíření těchto druhů, ale také třeba ozdravování ledovcových jezer. „Vždyť před pěti lety se do jezera Laka vrátili pstruzi a teď sledujeme návrat velmi vzácné podvodní rostliny zevaru úzkolistého do Černého a Plešného jezera,“ doplnil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Podle něho přirozená obnova lesa po velkoplošném rozpadu funguje lépe, než obnova lidskou rukou a výsledkem je mimo jiné výrazně lepší zadržování vody v území.
„Pozměňovací návrhy by prakticky zlikvidovaly celý Národní park Šumava. Název by možná zůstal, ale v mezinárodním měřítku bychom byli ochraně přírody k smíchu, protože s opravdovým národním parkem by to nemělo nic společného.“
29. října 2018 |
