Blanka Poláchová byla koncem srpna s rodinou na Šumavě. Na Facebooku si postěžovala, že nebylo kde zaparkovat, proto jeli domů.
„Na Šumavu jezdíme každý rok, máme ji moc rádi, ale to, co jsme zažili v sobotu 24. srpna, bylo neskutečné. Jeli jsme přes Srní, plno. Antýgl byl přecpaný karavany, to jsem ještě nezažila. Jeli jsme tedy na Čeňkovu pilu, že se projdeme a dáme si oběd. Nebylo možné zaparkovat, auta stála všude. I tam, kde se parkovat nesmí. Jelikož na to nemáme žaludek a neparkujeme tam, kde se nemá, jeli jsme domů. Snad se na milovanou Šumavěnku podíváme na podzim v klidu,“ popsala Poláchová.
Kvůli přeplněnosti některých míst padají návrhy na regulaci počtu turistů zavedením poplatků. „Byl bych pro zpoplatnění některých tras. Lidé by se přesunuli jinam. Zpoplatnit by se dala třeba cesta na Březník, která patří k nejnavštěvovanějším. V Adršpašských skalách chodím do některých míst také za vstup a bere to někdo jako nemorální?“ ptá se starosta Modravy Antonín Schubert.
Mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák si myslí, že udělat třeba na cestě na Březník závoru není dobrý nápad. „Dá se projít i mimo turistickou stezku,“ vysvětlil Dvořák.
Překážkou pro zpoplatnění některých tras je podle něj fakt, že národní park je z 87 procent zpřístupněný lidem.
Šumava |
„Dokážeme si představit, že by se dala zpoplatnit Jezerní, Tříjezerní nebo Chalupská slať, kam vede jen jedna cesta. Ale zatím to udělat nechceme. Je to na širší debatu,“ sdělil mluvčí, který přiznává, že návštěvnost je vysoká a stále roste.
Podle starosty Kvildy Václava Vostradovského by se Šumava mohla inspirovat v polském Bělověžském pralese, kam chodí lidé za poplatek s průvodcem a provoz má na starosti soukromá agentura.
„Národní park Šumava sice výlety do divočiny také organizuje, ale v malém měřítku. Byl bych pro rozšíření právě na místa s největší frekvencí turistů a pro vytvoření zpoplatněných okruhů se vstupem jen s průvodcem,“ sdělil Vostradovský.
Okruh by obsahoval i nepřístupnou divočinu a část turistů by odvedl. „Provoz na těchto místech by díky tomu nebyl tak živelný. Když po letní sezoně vezmeme pytle a jdeme uklízet od Kvildy směrem na Prameny Vltavy, je to při cestě jeden velký záchod,“ popsal Vostradovský.
Turisté navštěvují stále stejné lokality, nová místa je nelákají
Podle něj jsou stezky typu Kvilda - Prameny Vltavy nebo Modrava - Březník hodně přetížené a mnoha návštěvníkům už se to nelíbí.
ČTĚTE TAKÉ |
Schubertovým návrhem je i to, aby park povolil více tras a pak by se turisté po Šumavě více rozprostřeli. Podle Dvořáka by to nepomohlo. „I když se snažíme lidi lákat na jiná místa, stále chodí na ta nejnavštěvovanější - tedy na Březník, Poledník nebo Pramen Vltavy. A stěžují si, že je tam moc turistů,“ sdělil Dvořák.
Příkladem je podle něj Prášilské jezero, které ročně navštíví 80 tisíc lidí. „Na Plešné jezero, které má tak úžasné kouzlo, přichází 25 tisíc lidí. Proč k němu lidé nepřicházejí ve větším počtu, když tam spousta častých návštěvníků Šumavy nikdy nebyla?“ ptá se Dvořák s připomínkou, že vzdálenost od nejbližšího parkoviště je u obou jezer zhruba stejná.
Návštěvnost Šumavy vzrůstá už šest let za sebou. „Z kvalifikovaných odhadů a ze záznamů našich zařízení vyplývá, že návštěvnost roste meziročně o deset až 15 procent na loňských asi 2,5 milionu lidí,“ uvedl Dvořák.
