Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Chybí učitelé fyziky i přírodopisu, za katedru nastupují už vysokoškoláci

  • 1
V Plzeňském kraji je málo učitelů. Kvůli jejich nedostatku předčasně nastupují do praxe studenti. Podle děkana plzeňské pedagogické fakulty je největší nouze o odborníky s přírodovědným zaměřením. V příštím školním roce jich bude několik set.

V posledním ročníku plzeňské pedagogické fakulty je šest fyzikářů. Pět z nich už při škole učí. Jejich tři mladší kolegové také z magisterského programu mají stejné plány. Vysokoškoláci nastupují předčasně do praxe kvůli nedostatku kantorů. Podle děkana Miroslava Randy je největší nouze o odborníky s přírodovědným zaměřením.

Kateřinu Kulkovou čekají za několik týdnů státnice. Starosti o práci se jí ale vyhnou, od loňského září působí na 1. ZŠ v Plzni, kde má hodiny fyziky a přírodopisu.

„Studujeme spolu s manželem. Jeho oslovila už před dvěma lety jiná škola, protože potřebovala posilu. Když jsem viděla, že se dá skloubit výuka s povinnostmi na univerzitě, rozhodla jsem pro částečný úvazek,“ nastínila.

Na začátku vysoké školy se s ní v přírodopisu vzdělávalo přibližně osmdesát lidí, z toho u oboru vydržela pouze třetina. V případě fyziky nastoupilo asi třicet zájemců.

„Někteří odejdou, protože si vyberou pedagogickou fakultu jako záchranu, ve skutečnosti se nechtějí profesi věnovat. Jiní zase nezvládnou náročnost, protože fyzika není úplně jednoduchá,“ myslí si Kulková.

První základní škola v Plzni na Bolevci aktuálně zaměstnává tři vysokoškoláky. „Mají částečné úvazky. Pokud prodlužují a zbývá jim dotáhnout jenom státnice a diplomová práce, pak u nás fungují naplno,“ uvedl ředitel Radek Dolenský.

Chybí fyzikáři, učitelé výpočetní techniky

Podle něj jsou potíže sehnat pedagogy na první stupeň stejně jako s aprobací na matematiku, fyziku, informatiku a zeměpis. „Zatím se nám vždycky podařilo někoho najít. Ale oproti dalším máme výhodu. Jsme v Plzni, kde je fakulta a zároveň centrum kraje,“ podotkl Dolenský.

Za pravdu mu dává ředitelka devítiletky v Heřmanově Huti na Plzeňsku Libuše Němečková. Od února usilovně hledá učitele na matematiku a chemii nebo matematiku a informatiku.

„Inzerát jsem umístila snad úplně všude. Kontaktovala jsem také fakultu. Telefonuji ostatním v okolí, jestli by o někom nevěděli. Zatím se ale vůbec žádný uchazeč neozval,“ posteskla si Němečková.

Ředitelé se kromě fyzikářů obracejí též na budoucí kantory výpočetní techniky. „V prvním ročníku magisterského studia je kolega, který dostal čtrnáct hodin na gymnáziu v Plasích. Zvolil si informatiku v kombinaci s geografií. Dálkařů v posledním ročníku je deset, z toho učí polovina. U prezenční formy studia pak ze sedmi zatím do praxe nastoupili dva,“ vyčíslil Petr Michalík, který je na katedře výpočetní a didaktické techniky garantem vybraných předmětů.

Je nutné přijímat více studentů a zvyšovat učitelům platy

Akademik upozornil, že dříve absolventi často mířili do soukromého sektoru, kde dostali více peněz. „Naštěstí se stav zlepšil. Domnívám se, že vliv na změnu mělo zvýšení platů,“ dodal.

Randa zdůraznil, že kromě systematické podpory, do níž patří například přijímání většího počtu studentů a zvyšování platů, je nutné řešit okamžitý deficit učitelů.

„Ministerstvo proto navrhlo změnu v zákoně. Do škol se tedy dostanou i lidé bez pedagogického vzdělání, které si však musejí do tří let doplnit. Jako asociace připravujeme s ministerstvem standardy, aby se tímto krokem nesnížila úroveň vzdělání. Ředitelé dostanou větší pravomoci, ale budou i více zodpovědní,“ řekl.