Zástupci Arniky na základě dat krajských správ silnic tvrdí, že bylo od roku 2003 podél silnic v Česku vykáceno téměř 348 tisíc stromů a náhradou za ně vysázeli silničáři pouze 213 tisíc stromků. V praxi to znamená, že za každé tři vykácené stromy bylo vysazeno pouze jeden a půl nového, což přispívá k postupnému úbytku dřevin rostoucích v české krajině mimo les.
Stromy podél silnic pomáhají například snižovat prašnost a hluk z dopravy nebo zadržovat vodu v krajině. „Kácení starých stromů v původních alejích podél silnic bez jejich náhrady vede k ničení biotopů, mizení kulturních krajin a ke ztrátě identity. Trvá desítky let, než strom vyroste do úctyhodných rozměrů a plní své funkce. Proto je tak důležité hledat a využívat vhodné mechanismy pro obnovu alejí v bezpečné vzdálenosti od komunikací,“ říká Marcela Klemensová z Arniky.
Na čtyři poražené stromy jeden vysazený
Dlouhodobě je podle organizace nejvyšší úbytek stromů zaznamenán v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji, kde kácení výrazně převyšuje výsadbu. Od roku 2003 do 2023 padlo v Plzeňském kraji u silnic přes 35 tisíc stromů a jako náhrada jich bylo vysázeno zhruba devět tisíc, takže na čtyři poražené připadal jeden vysazený.
Nerovnovážný stav dokládají i aktuální údaje za rok 2023.V deseti ze třinácti krajů bylo vykáceno více stromů, než bylo vysázeno. Nejvýraznějším příkladem je Královéhradecký kraj, kde bylo v roce 2023 vykáceno více než pět tisíc stromů, zatímco nových bylo vysazeno pouze 169. V krajích jako Karlovarský, Pardubický a Plzeňský je situace podobná, a kácení zde výrazně převažuje nad výsadbou.
Naopak příznivější stav zaznamenaly v roce 2023 kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský, kde se za každý vykácený strom podařilo vysadit alespoň jednu novou sazenici.
Náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek ze STAN, pod kterého spadají krajští silničáři, nicméně tvrdí, že Plzeňský kraj má na svém území podél silnic 160 tisíc stromů, a to je podle něj víc než v jiných krajích. „Jde zejména o stromy podél silnic 3. třídy ve venkovských oblastech. Káceny jsou jen suché či poškozené stromy,“ uvedl. Náměstek poukazuje třeba na projekt údržby historických alejí, v rámci kterého byly odborně ošetřeny aleje na Chudenicku za tři miliony korun.
Bezpečnost provozu na prvním místě
Opozičnímu zastupiteli kraje Michalu Vozobule z TOP09 se dlouhodobá bilance regionu ani výsledek porovnání s jinými kraji nezamlouvá. „Pokud je dlouhodobý poměr pokácených a vysazených stromů u nás 4:1, není to dobré,“ uvedl.
Náměstek Čížek vysvětluje, že je složité sázet stromy opět u silnic, protože to často naráží na předpisy o nutném rozhledu a prevenci úrazů při nehodách, nebo na nesouhlas majitelů sousedních pozemků. „Proto Správa a údržba silnic Plzeň začíná přistupovat k náhradní výsadbě stromů na pozemcích obcí. Teď bude nutné porazit téměř tisíc suchých stromů a pro náhradní výsadby přednostně oslovíme obce, na jejichž katastru dojde ke kácení,“ konstatoval.
Zástupci Arniky si slibují zlepšení od novely zákona o pozemních komunikacích, která už od 1. července letošního roku umožňuje snížit minimální vzdálenost stromů od hranic silničního pozemku ze tří na půl metru. To by v řadě případů odbouralo spory s majiteli sousedních pozemků, které bývají většinou zemědělsky využívané. Bude snazší vysazovat stromy v blízkosti silnic I., II. a III. třídy, místních i účelových komunikací.
„Výsadba stromů bude probíhat za takových podmínek, aby zůstala zachovaná bezpečnost provozu. To je zásadní stejně jako podpora silniční zeleně, která pomáhá nejen při adaptaci na změnu klimatu,“ uvedl ke změně zákona ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.
