Česák vinu odmítá. Podle obžaloby plánoval a prováděl opatření proti muži, který organizoval různé undergroundové akce. Podle tajné policie také šířil názory a tiskoviny proti režimu a zneužíval k tomu tiskárnu v práci. Kvůli StB přišel o místo v kulturním středisku a později i o práci fotografa.
Česák řekl, že svazek nezaložil sám, musel k tomu dostat pokyn nadřízených. Muž, na kterého se zaměřil, podle něj šířil nenávist k režimu a snažil se k tomu získat i další lidi, často mladé pod vlivem alkoholu či drog.
Tiskařem se StB začala zabývat v roce 1983. „Zorganizoval sraz závadových osob s cílem je ovlivňovat,“ řekl Česák. Popřel, že by muži vyhrožoval, naváděl ho k odchodu ze země nebo k odvolání podpisu Charty 77. „Nejsem si vědomý toho, že bych překročil pravomoci. Nikdy jsem se nesnížil k tomu, že bych někoho za rozdílné názory stíhal, perzekvoval nebo šikanoval,“ řekl.
Byli jsme mladí, chtěli jsme se bavit
„Vy jste pan Česák? Už bych vás nepoznal,“ pozdravil se po 40 letech muž s Česákem podáním ruky na chodbě soudu. Ani Česák ho už nepoznal. To byla jedna z mála věcí, na kterých se shodli.
„Žádné akce proti režimu jsme nedělali, jen jsme byli mladí, chtěli jsme se bavit. Kdyby nás nechali umělecky vyřádit, za pár let by byl klid. Místo toho z nás udělali protistátní živly,“ řekl u soudu muž.
Nechápe, proč se na něj a na jeho přátele StB zaměřila. „Asi že jsme byli mladí, měli jsme dlouhé vlasy, nosili džíny a poslouchali Led Zeppelin, Black Sabbath a (Franka) Zappu,“ řekl. Přiznal, že uspořádal setkání asi 50 lidí, byla to ale jen zahradní diskotéka pro přátele s pouštěním desek a promítáním amatérských filmů. Policie a vojáci se samopaly akci rozpustili a muže zadrželi.
„Stíhat seniory je otřesné.“ Exdůstojníky StB potrestali za šikanu chartisty |
Následovaly výslechy na StB, opakovaly se prý tak po dvou týdnech. Téměř vždy u nich byl i Česák. Nikdy ale nepadlo žádné obvinění. Muž popřel, že by něco proti režimu tiskl v zaměstnání. Několik letáků na soukromé akce vyrobil, okopíroval i nějaké nedostatkové knihy, třeba Souostroví Gulag nebo rozhovor Johna Lennona a Yoko Ono. „Vše jsem ale tiskl doma na sítotisku,“ řekl.
„Vyhrožovali mi, že mě zavřou na deset let, nabízeli mi vystěhování. Říkali, abych odvolal podpis na chartě. Myslím, že StB zfalšovala můj dopis, kde jsem podpis údajně odvolal. Vzdoroval jsem, až pak si zvali mé známé, hrozili jim ztrátou zaměstnání. Za rok a půl dosáhli toho, že ti lidé se mě stranili a nechtěli mě potkávat, protože nechtěli chodit na výslechy,“ vysvětlil muž důvod, proč se nakonec se souhlasem režimu vystěhoval.
