Cíl zemědělců je společný: marže z prodeje produktů by neměly putovat hlavně obchodním řetězcům, ale měly by se spravedlivěji rozdělit tak, aby se zvýšil podíl, který dostávají zemědělci.
„Řetězce by se měly podělit o svoji marži se zbytkem trhu. Nyní je totiž podíl zemědělců směšně nízký,“ sdělil předseda Krajské agrární komory v Plzni Jaroslav Šíma.
K rozkolu mezi řetězci a zemědělci podle něj došlo loni, kdy se měla přijmout novela zákona o potravinách. Kdyby v původní podobě prošla, což se nakonec nestalo, letos by v obchodech muselo být nejméně 55 procent českých potravin, v roce 2027 nejméně 85 procent.
„Svaz obchodu a cestovního ruchu zastupující řetězce si díky vysokým maržím mohl dovolit nákladnou kampaň, která zemědělce stavěla do pozice lumpů a veřejnost na to slyšela. I my proto připravujeme kampaň. Proti nepravdivým útokům se musíme bránit,“ vysvětlil Šíma.
Zda dojde i na blokády obchodních řetězců, o tom se rozhodne na konci srpna na veletrhu Země živitelka, kde zasedne představenstvo agrární komory. Kdyby se situace na trhu nezměnila a řetězce by neustoupily, pro blokády by byl i Šíma.
Trošku opatrnější je Pavel Raška, předseda představenstva Maňovické zemědělské. „S obchodními řetězci je třeba se dohodnout, protože když zablokujeme silnice, obrátí se to proti nám. Obchodní řetězce jsou součástí obrovských konglomerátů, proti kterým nemáme šanci. Ale na druhou stranu jestli jdou vyloženě jen za ziskem a je jim vše ostatní lhostejné, je to špatné,“ poznamenal.
Řešením může být rozšíření chovu dobytka
A jaké argumenty by mohly zemědělci proti řetězcům použít? „Když čtu volební programy jednotlivých politických stran, všechny hlásají, že je třeba dostat co nejvíce organické hmoty do půdy, aby se zadržela voda v krajině. Žádná ze stran ale nepíše, jak toho chce dosáhnout,“ uvedl Šíma, podle kterého je jedinou cestou chovat v České republice více dobytka, který od roku 1989 postupně ze stájí mizí.
„Důvod je jednoduchý - obchodní řetězce se nechtějí o marži se zemědělci podělit. Jedna z cest je tedy zvýšit podíl českých výrobků v marketech,“ přiblížil Šíma. „Ať řetězce lidem řeknou, vaše česká půda bude ztrácet na úrodnosti, protože my sem budeme vozit zvířata z Německa, z Belgie, kde se jich přepočteno na hektar chová čtyřikrát víc než v Česku,“ dodal Šíma.
Mrzí jej, že v Německu a v dalších zemích k dohodám mezi zemědělci a řetězci došlo a výsledkem byla podpora domácích zemědělců.
K názoru, že jednání s řetězci možná nejsou, nakonec dospěl Richard Schwarz, spolumajitel firmy Sady Schwarz Vranov, která pěstuje hlavně jabloně na 40 hektarech na Rokycansku. „Nevím, proč se k nám ovocnářům řetězce takto chovají. Přiráží si marži i 300 procent. Jisté je, že supermarkety už budou ovládat 80, možná 90 procent trhu, a určují tedy ceny,“ posteskl si loni v MF DNES.
Podle Šímy sice existuje zákon o cenách, kde je stanovený přiměřený zisk. „Nikdo to ale nekontroluje, proto má odvětví obchodu tak obrovskou sílu,“ vysvětlil.
Většinu jablek prodá ve svých prodejnách
Schwarz tedy nakonec většinu jablek prodává sám ve svých prodejnách. Je to ale jen díky tomu, že zmenšil výměru na 30 procent.
„Já vím, že na jablku, které prodám obchodním řetězcům, nic nevydělám, v nejlepším případě vydělám úplné minimum. Tak pěstuji jen jablka, která jsem schopen prodat sám,“ nastínil Schwarz. Jeho jablka jsou tedy mnohem levnější než v supermarketech a lidé je u něj kupují.
Takto ale nemohou postupovat všichni zemědělci. „Většina produktů je takzvaně horkých, musí se rychle zpracovat. Nemůžeme si schovat třeba mléko nebo maso, protože podléhá zkáze. A když třeba vepřové půlky nedodá český zemědělec, dovezou se z Belgie,“ vysvětlil Šíma.
