Dvaasedmdesátiletého Václava Česáka obžalovala státní zástupkyně ze zneužití pravomoci úřední osoby. V roce 1983 coby tehdejší důstojník státní bezpečnosti podle obžaloby inicioval založení svazku s krycím názvem Tiskař na pracovníka v plzeňské tiskárně Miloše K., který tehdy pomáhal organizovat undergroundové akce v západních Čechách a podepsal také Chartu 77. Po trvalém nátlaku StB se v roce 1986 rozhodl vystěhovat do Rakouska.
Česák před soudem odmítá, že by udělal cokoli nezákonného. „On zorganizoval sraz závadových osob s cílem je ovlivňovat,“ uvedl Česák na adresu Miloše K. Podle něj není pravdou, že by tiskaři vyhrožoval, naváděl ho k vystěhování nebo aby odvolal podpis Charty 77.
„Nejsem si vědomý toho, že bych překročil pravomoci. Nikdy jsem se nesnížil k tomu, že bych někoho za rozdílné názory stíhal, perzekvoval nebo šikanoval,“ stojí si senior za svým.
Před soudem dnes vypovídal jako svědek Česákův bývalý nadřízený. Miroslav D. byl v roce 1983 zástupcem náčelníka oddělení a podle dochovaných dokumentů podepsal založení spisu s názvem Tiskař. „Protože náčelník tehdy nebyl přítomen, zbylo to na mě,“ vysvětlil podpis.
Vybavil si, že ředitelka tehdejšího kulturního střediska, pod kterou patřila tiskárna, nebyla se svým podřízeným spokojená. „Porušoval tam kázeň. Já si myslel, že je v kompetenci ředitelky to vyřešit. Ředitelka jako členka strany nebyla mezi zaměstnanci oblíbená,“ lovil v paměti.
Chartista kvůli nátlaku odešel do exilu, po 40 letech se s důstojníkem StB potkal u soudu |
Založení spisu na pracovníka tiskárny ale bez problémů odsouhlasil. „Česák byl operativním pracovníkem na úseku kultury. Jestli zjistil věci, které nesouvisely s prací člověka, které byly mimo zákon, tak se tomu věnoval. Ten muž tam měl údajně tisknout materiály, které nesouvisely s jeho pracovní činností,“ vysvětloval Miroslav D. „Já se kultuře vyhýbal, protože tam do toho hodně zasahovala komunistická strana. Že se Tiskař vystěhoval z ČSSR, jsem nevěděl. To mi řekli až před rokem na policii při podání vysvětlení.“
Muž posléze uvedl, že neví o tom, že by někoho přesvědčovali k vystěhování z tehdejší ČSSR. „To jsme nedělali ani v době, kdy jsme tu v Plzni měli v base budoucího prezidenta a jeho další lidi. Později jsem pak měl tu čest o tom několikrát mluvit s panem Havlem,“ prohlásil u soudu Miroslav D.
Česákův nadřízený se podle svých slov specializoval v 70. a 80. letech minulého století na děti a mládež. „Tehdy to chtěl Husák (generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR – pozn. red.). Stěžoval si, že se nedělá mládež, že jsou tam problémy. Měl jsme na starosti organizovanou i neorganizovanou mládež,“ řekl Miroslav D., který byl v roce 1983 v StB v hodnosti kapitána.
Kde je tajný tiskařský stroj?
Jak StB leželi v žaludku vyznavači jiné než oficiální kultury, popsal soudu v dopise z USA muž, který se v 80. letech pohyboval mezi lidmi z nezávislé kulturní scény.
„Miloš byl velmi dobrý fotograf, dokumentoval naše akce, pracoval jako tiskař v Plzni. Načerno tiskl v zaměstnání pozvánky a vstupenky na naše akce. Miloš vytiskl i plakát podle mého návrhu na sítotisku. Pamatuji si, že na mě estébák Česák při výslechu křičel, ať prozradím, kde máme tajně uschovaný tiskařský stroj, protože se domníval, že vytisknout tak velký a dokonalý plakát lze jen s použitím tiskařského stroje. Předpokládám, že to samé při výslechu křičel i na Miloše,“ popsal svědek, který žije ve Spojených státech.
V dopise ještě dodal, že ví, že Miloš K. podepsal Chartu 77 a byl za to perzekvován a vyslýchán Státní bezpečností. „Miloš se podílel na organizování akce na zahradě v malé vesničce Holubín. Tam jsme postavili pódium a pozvali řadu hostů. 4DUP (Čtyři dny ukrutné pohody) byla plánovaná na čtyři dny v srpnu 1983. První den tam agenti StB schovaní v křoví natáčeli dění. Po prvním dni, kolem poledne, začali přes ploty skákat příslušníci VB, vojáci v uniformách a příslušníci StB. Do vesničky dorazil i obrněný transportér,“ pokračuje svědek v dopise.
„Všichni návštěvníci byli perlustrováni a donuceni odejít ve skupinách pěšky na vzdálené nádraží. Všechny materiály a umělecké předměty byly zabaveny. Já a Miloš jsme byli zatčeni a skončili ve vyšetřovací vazbě v plzeňské věznici na Borech. Věděl jsem, že Miloš byl sledovaný StB, že byl po akci v Holubíně vyhozen ze zaměstnání a pak opakovaně a často vyslýchán,“ uzavřel svědek.
Sám vyhozený tiskař v dubnu u soudu popisoval, čím vším si prošel a proč se nakonec opustil tehdejší komunistické Československo. „Vyhrožovali mi, že mě zavřou na deset let, nabízeli mi vystěhování. Říkali, abych odvolal podpis na chartě. Myslím, že StB zfalšovala můj dopis, kde jsem podpis údajně odvolal. Vzdoroval jsem, až pak si zvali mé známé, hrozili jim ztrátou zaměstnání. Za rok a půl dosáhli toho, že ti lidé se mě stranili a nechtěli mě potkávat, protože nechtěli chodit na výslechy,“ vysvětlil muž důvod, proč se nakonec se souhlasem režimu vystěhoval.
Soud bude pokračovat výslechy dalších svědků. Česákovi hrozí od jednoho do pěti let ve vězení.
