„Chtěl jsem hlavně očistit jméno bratra. Rodina to prožívá velmi traumaticky, zejména manželka mého bratra a jeho dcera. Ani můj otec se nedokáže se situací smířit,“ prohlásil po verdiktu bratr zemřelého Roman Kloud.
„Budeme bojovat dál, budeme chtít prokázat naše argumenty u odvolacího soudu. Očištění jména mého bratra je naším hnacím motorem. Ta lokomotiva podle mého nemá na českých kolejích co dělat,“ je přesvědčený.
Podle závěru Drážní inspekce projel Kloudem řízený expresní vlak červenou na návěstidle ve výhybně Radonice a o několik sekund později následovala na jednokolejné trati čelní srážka s protijedoucím osobním vlakem. V expresu zemřel strojvedoucí, v osobním vlaku zahynul také strojvedoucí a jedna cestující. Celkem se při srážce zranilo na 60 lidí.
Srážka vlaků na Domažlicku má dohru, bratr zemřelého strojvedoucího žaluje dráhy |
Podle pozůstalých ČD jako zaměstnavatel umožnili na expres nasazování německé lokomotivy s přezdívkou Herkules, která neměla všechna oprávnění pro provoz na českých kolejích. Právník Karel Baborák, který zastupuje rodinu strojvedoucího, se snažil přesvědčit soud, že strojvedoucí expresu měl zdravotní problémy, a proto nereagoval na příkazy návěstidel. „Strojvedoucí nebrzdil a jel plnou rychlostí. Zabezpečovací zařízení, které tam mělo být a nebylo, nezajistilo, aby vlak zastavil sám,“ argumentoval Baborák.
Německé zařízení na hlídání bdělosti strojvedoucího má podle znalce, který je sám strojvedoucím, delší intervaly kontroly, než ta standardně používaná v lokomotivách v České republice. Navíc německé zařízení na rozdíl od českých nemá záznamové zařízení.
Za srážku vlaků u Milavčí může strojvůdce rychlíku, při nehodě zemřel |
Právní zástupce ČD Leoš Körner u soudu argumentoval závěrečnou zprávou drážní inspekce, podle které byla německá lokomotiva bezvadná.
Žaloba byla podle soudce podaná pozdě
Podle soudce bylo základem pro rozhodnutí sporu, zda případný nárok pozůstalých je, nebo není promlčený. Podle zákona trvá lhůta pro uplatnění nároku tři roky.
Rodina civilní žalobu na České dráhy odeslala k soudu 8. března 2025. Advokát argumentoval tím, že o podstatných skutečnostech příčiny srážky vlaků, které jsou důležité pro uplatnění nároku, se dozvěděli 9. března 2022, kdy Drážní inspekce zveřejnila závěrečnou zprávu z vlastního vyšetřování na svých stránkách. Žalobu tedy podali podle svého přesvědčení ještě v zákonné tříleté lhůtě.
Další detaily se rodina dozvěděla v dokumentu od policie v dubnu 2022, když ta zastavila trestní stíhání a věc odložila.
Zástupce Českých drah u soudu namítal, že tříletá promlčecí lhůta začala běžet hned od srážky vlaků, tedy od 4. srpna 2021. Zaměstnavatel zemřelého strojvedoucího byl podle něj jasný od počátku. V tomto případě by posledním dnem pro podání žaloby byl 3. srpen 2024.
„Rozhodnutí o promlčení nároku je zcela v souladu s ustálenou praxí dovolacího a ústavního soudu. Námitka promlčení je zcela legálním a legitimním nástrojem, a to i v případech tragických událostí s následkem smrti. Žalované je situace velmi líto, ale nijak nepřispěla a neomezovala stranu žalobců, aby nárok uplatnila před promlčením,“ prohlásil u soudu Körner.
Vlak opět sám nezastavil, tvrdí právník rodiny
Advokát Karel Baborák v průběhu středečního jednání vytáhl u soudu zcela nový argument. Tvrdí, že před několika dny německá lokomotiva Herkules v čele expresního vlaku opět jela po stejné trati na Domažlicku 10 kilometrů bez toho, že by strojvedoucí mačkal tlačítko nebo šlapal na pedál zařízení hlídajícího jeho bdělost. Přitom když strojvedoucí nepotvrdí včas svoji bdělost, vlak by měl automaticky zastavit.
„Stalo se to 6. srpna 2026, tedy pět let a dva dny po tragédii. U expresu 355 v úseku Radonice - Osvračín opět nefungovalo tlačítko bdělosti. V úseku 10 kilometrů jela lokomotiva de facto stejným způsobem, jako 4. srpna 2021. Teď bylo štěstí, že tam byl bdělý strojvedoucí a kontrolní orgán z generálního ředitelství Českých drah. Tohle nelze zamést pod koberec. Z dokladů, které jsou k dispozici, si soud mohl dovodit, že to hnací vozidlo na infrastruktuře ČD nemá co dělat,“ tvrdí Baborák.
U Milavčí vyprostili zdemolovanou lokomotivu, na jeřáb museli dát závaží |
Ten naznačil, že kromě odvolání proti rozsudku plánují podat i trestní oznámení.
Zástupce ČD Körner dnes u soudu uvedl, že se absolutně ohrazuje proti tvrzení, že zařízení na německé lokomotivě bylo nefunkční. Podle něj je v interním záznamu ČD uvedeno, že šlo o jízdu lokomotivy po rozbitém železničním svršku. Při jízdě po nerovných kolejích mohlo zařízení sledující bdělost dostat impuls, aniž by strojvedoucí cokoli stlačil nebo zmáčkl. „Připusťme, že nedošlo ke zcela korektní funkci zařízení SIFA, ovšem nejedná se o jeho nefunkčnost,“ řekl zástupce ČD.
Strojvedoucí T. V., který jel s německou lokomotivou zmiňovaného 6. srpna 2026, podle zástupce ČD vznesl stížnost na stav trati a zabezpečovací zařízení v lokomotivě pouze tento jeden konkrétní den. „Mezi 1. březnem 2021 a 10. srpnem letošního roku od něj evidují ČD celkem deset stížností, z toho osm se týká výhybny Radonice,“ popsal zástupce ČD.
Ať odvolání dopadne jakkoli, už teď je jistá jedna věc. V polovině letošního prosince se na české části trasy Bavorského expresu změní dopravce. Namísto ČD bude zajišťovat úsek mezi Prahou, Plzní, Domažlicemi a bavorským pohraničním městem Fürth im Wald společnost LeoExpress, na německé straně zůstává vše v režii stejného dopravce.
4. srpna 2021 |
