Václav Bureš podle obžaloby obchodoval bez povolení se zbraněmi. Mimo jiné i se stejnými typy zbraní pocházejícími ze Slovenska, jaké používali teroristé při krvavých akcích ve Francii. (24. 9. 2018) | foto: Petr Ježek, MF DNES

Vrchní soud zvýšil trest za obchod se zbraněmi, jaké použili teroristé

  • 2
Vrchní soud v Praze o rok zvýšil trest Václavu Burešovi z Plzeňska, který čelil obžalobě z nedovoleného ozbrojování a uskutečnění zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence. Ve vězení tak muž stráví čtyři roky.

Pro MF DNES to uvedla mluvčí soudu Kateřina Kolářová. 

Krajský soud v Plzni uznal letos v lednu Václava Bureše vinným z nepovoleného mezinárodního obchodu se zbraněmi a nedovoleného ozbrojování. Odsoudil ho k nepodmíněnému trestu v délce tří let ve vězení s ostrahou. 

Proti verdiktu se odvolal státní zástupce a pražský vrchní soud teď Václavu Burešovi zvýšil trest o jeden rok. Hrozilo mu až osmileté vězení.

Navíc o dva roky déle, místo původních pěti let, nesmí obchodovat se zbraněmi a nadále platí, že musí uhradit peněžitý trest 200 tisíc korun. Pokud tak neučiní, ve vězení stráví dalších pět měsíců navíc. 

Podle obžaloby muž z Plzeňska, známý jako organizátor pochodů nacionalistů, obchodoval i se stejnými zbraněmi, jaké používali teroristé v minulých letech při útocích ve Francii. 

Podle státního zástupce nakupoval od roku 2010 do dubna 2015 na Slovensku samopaly a pistole a dál je prodával. Většina ze zbraní skončila v zahraničí. 

„Celkem šlo o 225 střelných zbraní, z nichž část byla znehodnocená a zbytek byl upravený na zbraně expanzně akustické. Dál se tak jednalo o vojenské zbraně,“ uvedl státní zástupce.

Bureš se u soudu, který začal případ projednávat v září 2018, přiznal, že zbraně skutečně na Slovensku kupoval. „Ale ne v takovém množství, jak je mi kladeno za vinu. Prodejci mi tvrdili, že jsou dostatečně znehodnocené,“ bránil se Bureš.

Zbraně si nechal posílat na členy rodiny a cizí lidi

Některé zbraně podle spisu kupoval na své jméno, jiné si nechával posílat v balících poštou nebo kurýrními společnostmi na členy rodiny i na jména dalších lidí z České republiky, kteří o tom neměli ani tušení.

Podle státního zástupce zbraně považované na Slovensku za znehodnocené nesplňovaly požadavky na to, jak mají znehodnocené zbraně vypadat, a to podle zákona z roku 2002. To se týkalo zejména samopalů typů Škorpion nebo SA 58.

Jednoduše řečeno, zbraně byly upravené tak, že stále patřily do nejnebezpečnější kategorie zakázaných a speciálních zbraní, ke kterým se civilista vůbec nemá dostat.

„Obžalovaný neměl zbrojní průkaz pro tyto kategorie zbraní, ani povolení k jejich transferu v zemích Evropské unie,“ zaznělo z úst státního zástupce.

Václav Bureš měl zbrojní průkazy opravňující k nošení zbraní při výkonu povolání, k ochraně života nebo zdraví, a měl licenci pro půjčování nebo obchodování s takovými zbraněmi nebo střelivem. 

„Bez povolení provedl zahraniční obchod s vojenským materiálem. Sobě a jinému jej opatřil bez povolení a přechovával hromadně účinnou zbraň a čin spáchal ve větším rozsahu. Opatřil si a bez povolení přechovával výbušninu v množství větším než malém,“ řekl státní zástupce.

Znehodnocené zbraně ze Slovenska se dostaly do hledáčku protiteroristických sil v roce 2015. Francouzští experti po několika teroristických útocích požádali slovenskou policii o identifikaci několika zbraní, které ve Francii teroristé použili.

Podle tehdejších zpráv údajně šlo právě o samopal a automatické pušky původně znehodnocené na Slovensku, které se dostaly patrně přes Belgii až k teroristům. 

Plzeňský soud řeší obchod se zbraněmi, podobné použili teroristé ve Francii (24. 9. 2018)

24. září 2018