Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Sociálním službám chybí peníze, chráněné bydlení Můj 1+0 končí

  • 6
Sociální služby v Plzeňském kraji se potýkají s finančními problémy. Minimálně v první polovině letošního roku se musí vypořádat s propadem provozních dotací. Některé služby odmítají klienty, jiné končí úplně.

Už desítky klientů musela odmítnout společnost Člověk v tísni. Obrátili se na ni například v případě hrozící exekuce.

„Bohužel, čekací doba je dnes dva až tři týdny, někdy i měsíc. A u těchto případů je na řešení třeba alespoň týden,“ krčí rameny ředitel plzeňské pobočky společnosti Člověk v tísni Aleš Kavalír. Bezradným klientům se pokoušejí alespoň poradit, co by se dalo dělat. Odkázat není kam.

Společnost sice nikoho nepropustila, ty, kteří sami odešli, však nemohla nahradit. V reálu je to pokles počtu pracovních úvazků na méně než polovinu předchozího stavu.

Člověk v tísni by na zajištění služeb ve stejném rozsahu jako loni potřeboval přibližně 8,5 milionu korun, dotace na letošek jsou však o dva miliony nižší.

Finanční situace je komplikovaná i pro řadu dalších neziskových organizací. Oproti loňsku mají sociální služby v kraji k dispozici předběžně o 60 milionů korun méně. A v některých případech tento propad dotací zapříčiní ukončení služby.

Nízkoprahový Klub Dok pro děti a mládež končí

Konkrétně se jedná o chráněné bydlení Můj 1+0 v Plzni pro klienty s mentálním postižením či nízkoprahový Klub Dok pro děti a mládež v Horažďovicích.

„Snažili jsme se tuto službu zachránit, uvažovali jsme o různých cestách. Je to pro nás těžké,“ svěřuje se Zdislava Svitáková z Diakonie ČCE, která koordinuje mimo jiné právě službu Můj 1+0.

V Plzni službu využívá šest lidí, tři muži a tři ženy. Pro většinu klientů je pobyt v chráněném bydlení první zkušeností se samostatným životem. Přicházeli bez větších praktických dovedností. Bez znalosti vaření, bez zkušenosti, jak hospodařit s financemi. O tom, co a jak mají dělat, za ně většinou rozhodoval někdo jiný.

Nové bydlení si bude muset hledat například pětatřicetiletý Karel, který zde bydlí od roku 2010. Přál si především, aby se tu naučil dobře vařit a měl přehled o svých financích.

„Zpočátku byly pro Karla peníze v podstatě imaginární záležitost, vše za něj vyřizoval otec a pak bratr,“ říká Petr Fikar z Diakonie ČCE s tím, že dnes Karel obhospodařuje svůj účet, vybírá si peníze a s asistentem je pouze přerozdělí. Šetří si na výlety i dovolené.

Karel se rozhodl, že se pokusí spolu se svým kamarádem a zároveň i spolubydlícím najít vlastní podnájem. Od května by podle Petra Fikara mohl být k dispozici městský byt, kam by se muži mohli nastěhovat. „S asistenty z chráněného bydlení zůstanou i nadále v kontaktu, prostřednictvím služby Fora pro osoby s postižením,“ ujistila Zdislava Svitáková.

Diakonie Západ bude muset také razantně omezit poskytování svých sociálních služeb v Horažďovicích. Uzavřen bude oblíbený nízkoprahový Klub Dok pro děti a mládež, který za dobu svého působení pomohl více než 200 dětem a mladistvým při řešení každodenních i mimořádných situací.

Fungovat přestane také ambulance Archy pro rodiny s dětmi, která je jedinou takto specializovanou sociální službou působící na Horažďovicku, ale i Nepomucku a Sušicku.

„Pro klienty to znamená, že nebudou moci využívat bez objednání stanovené provozní hodiny ambulance přímo v Horažďovicích, nicméně nadále budou moci pracovníky Archy oslovit s prosbou o spolupráci terénní formou,“ uvedla manažerka sociální prevence Diakonie Západ Lucie Petříčková.

Služby omezí také Centrum denních služeb Plamínek v Merklíně, původně přitom plánovalo, že letos rozšíří kapacitu zhruba o čtvrtinu.

Dotace klesly, objem služeb přitom narůstá

Podle vedoucího sociálního odboru krajského úřadu Filipa Zapletala kraj loni v rámci dotací z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) přerozdělil 406 milionů korun, k nim se však přidalo dalších 60 milionů z individuálních projektů Evropské unie.

„V letošním roce rozdělujeme z MPSV zatím 404 milionů, jak to bude s individuálními projekty, zatím není jasné. Máme tedy zhruba o 60 milionů korun meziročně méně,“ vyčíslil Zapletal. Je si vědom toho, že se jedná o poměrně výrazný výpadek a poznat je to napříč celou sítí sociálních služeb.

„Nepamatuju si, kdy taková situace v minulosti nastala. U řady organizací došlo k výraznému propadu dotací. Objem služeb přitom narůstá,“ pozastavuje se Aleš Kavalír. „Situace je těžká,“ přizvukuje mu ředitel Diecézní charity Plzeň Jiří Lodr, zatím však odmítá zavírání některých služeb. Největší propad dotací se podle něj týká pobytových služeb, jako jsou azylové domy.

Kraj podle Zapletala jedná o finanční podpoře s jednotlivými obcemi, sám zřejmě alespoň částečně zvýší sumu, kterou přerozdělí na sociální projekty z rozpočtu. „Ve spolupráci s Asociací krajů se řeší také možné dofinancování služeb z MPSV,“ nastínil Zapletal. Doufá v to, že se podaří od července rozběhnout opět individuální projekty.

V tomto týdnu bude vláda jednat s hejtmany. Jedním z témat bude také dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem. „Pokud proběhne shoda na nutnosti dofinancování sociálních služeb pro rok 2016, je nezbytné to řešit okamžitě,“ sdělil Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV.