Pokud se dosavadní kroky vedoucí k výstavbě nového jaderného zdroje v Česku zpomalí, nebo dokonce zastaví, hrozí podle generálního ředitele firmy Škoda JS Františka Krčka přerušení kontinuity a odchod špičkových odborníků mimo branži.
Vaše firma právě vyměňuje v jaderné elektrárně Temelín obrovské separátory páry. Jak významná akce to pro vás je?
Z pohledu projektů, které realizujeme na běžících elektrárnách, je to jedna z největších akcí v oblasti rekonstrukcí strojního zařízení za dlouhou řadu let. Jedná se o instalaci největšího zařízení od dob spuštění JE Temelín. Jsou za námi již tři roky práce. Tendr byl vypsaný v roce 2017 a nyní sklízíme první plody naší práce. Vlastní zařízení bylo vyrobeno ve společnosti BalckeDürr GmbH.
Plášť podle zveřejněných informací váží sto tun, je třicet metrů dlouhý a přes čtyři metry vysoký. Co bylo na výměně zařízení nejtěžší?
Hlavní problém byl čas. Na vlastní záměnu jsme měli přibližně 40 dní. Když odstavíte blok, tak každá hodina, kdy elektrárna nevyrábí, stojí provozovatele obrovské peníze. Takže odstávka se plánuje opravdu detailně, řeší se doslova každá minuta. Museli jsme se vejít do časového prostoru daného provozovatelem. Demontovat staré zařízení, usadit nové, pak realizovat stovky svarů se stoprocentní rentgenovou kontrolou. Ve strojovně samozřejmě ve stejnou dobu probíhají i jiné práce, revize turbíny a další. Musíte se podělit i o čas jeřábu. Máme před sebou ještě totéž na dalším bloku, ale už teď před kolegy opravdu smekám.
Škoda JS je s Temelínem spojená dlouhodobě…
Firma působí na Temelíně od jeho začátku. Mimo jiné jsme dodávali srdce elektrárny – reaktor. Byli jsme tam při stavbě i při spouštění, pak jsme se po roce 2002 trochu stáhli, ale od roku 2008 máme kontrakt na servis, což znamená, že jsme generální dodavatel údržby zařízení primárního okruhu. Zároveň jsme i na Dukovanech, takže v Česku zodpovídáme za údržbu všech šesti bloků.
Věříte tedy stále, že se budete účastnit dostavby Dukovan? V jaké je to vlastně fázi?
Teď všichni netrpělivě čekáme, jakým způsobem bude vypsán tendr, jaké budou jeho podmínky. Mělo by se to stát do konce roku. Upřednostňujeme spolupráci se všemi potenciálními uchazeči, jednáme s nimi, vyjasňujeme si naše možnosti a jejich zájem.
Co se dnes vlastně děje ve slavné reaktorové hale Škodovky, když se tu nový reaktor řadu let nevyráběl?
Komplety reaktorů včetně tlakové nádoby se opravdu již řadu let nedělají. Ale jejich vnitřní části vyrábíme stále – pro reaktory EPR 1600 MW do britské elektrárny Hinkley Point C, jejímž dodavatelem je francouzský koncern Framatome. Již dříve jsme dodali vnitřní části reaktorů na elektrárny ve Finsku a v Číně. Sem tam o nás sice někdo říká, že jsme firma jediného projektu a umíme jen ruské reaktory, ale právě na tomto je vidět, že tak to není. Dále v reaktorové hale vyrábíme řadu typů obalových souborů na použité jaderné palivo, lidově řečeno kontejnery.
František Krček
|
Chtěl jsem se dostat hlavně k lidem, vašim specialistům. Když se komponentů pro jádro nedělá tolik jako kdysi, je stále dost lidí, kteří to umějí?
Technická paměť oslabuje. My jsme ale v tomto oboru stále aktivní. Jsou sice slyšet názory, že od najetí Temelína nastala doba jaderného temna. Přitom my teď ve slovenských Mochovcích stavíme a spouštíme dva bloky jaderné elektrárny, která odpovídá nejnovějším právním, technologickým i bezpečnostním požadavkům. Mimo jiné je tam námi vyrobený reaktor. Třetí blok je před zavezením paliva a čtvrtý blok bude rok nebo rok a půl za ním. Hrajeme významnou roli na primárním okruhu, jsou tam stovky našich lidí.
A přicházejí noví lidé, kteří by měli i odborné vzdělání v jaderné energetice?
U techniků není jaderná energetika tak atraktivní, protože prostě doposud nevidí budoucnost. Na druhou stranu tu ale i tak máme dost mladých lidí. Snažíme se spolupracovat se středními a vysokými školami nejen v Plzni a v Praze, ale nově i v Brně. Co se týče dělnických profesí, je to problém jako všude. Učňovské školství na nule, sehnat svářeče a zámečníky je složité.
Pracujete s agenturními dělníky?
Víceméně ne. Ve výrobě jsme je po nějakou dobu využívali, ale v servisu to v podstatě ani nejde. Dostat zaměstnance dovnitř do elektrárny není vůbec snadné – počínaje čistým trestním rejstříkem přes psychotesty, na primárním okruhu musí mít pracovníci prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Než takového člověka vytipujete a připravíte, to jsou měsíce. Agenturní pracovníci jsou ideální řešení např. pro oblast automotive – dnes jich chtějí osm, zítra šestnáct, doba zaučení v řádu dnů. To u nás nejde.
Škoda JS
|
Co pro firmu znamená fakt, že policie nedávno s návrhem na obžalobu uzavřela stíhání pěti bývalých manažerů Škoda JS ze zpronevěry a krácení daně a Švýcaři odsoudili ukrajinského politika a oligarchu Mykolu Martynenka za praní špinavých peněz, které údajně inkasoval od Škoda JS za zprostředkování kontraktů s ukrajinským Energoatomem?
Pokud jde o výrok švýcarského soudu, netýká se společnosti Škoda JS a nemáme důvod se jím zabývat. Ke stíhání fyzických osob, se nebudeme vyjadřovat. Chod firmy to nijak neovlivňuje.
Psalo se o uvažovaném prodeji firmy. Je to stále aktuální?
Nějaká jednání běží, primárně si to řeší vlastník.
Firma prezentuje tři hlavní obory činnosti – inženýring, výrobu a servis. Jaká je jejich hlavní náplň?
Co se inženýringu týče, je kromě řady jiných projektů naší vlajkovou lodí dostavba Mochovců. Nabízí se otázka, co pak. Budeme muset najít náplň pro nějaké překlenovací období do doby, než se reálně rozjede projekt výstavby nového bloku v Dukovanech. Nabízí se například možnost účastnit se projektů v oblasti budování plynových elektráren.
Jste si jistý, že jsou další zdroje opravdu potřebné?
Elektrická energie bude potřebná a jsem přesvědčený, že energetická soběstačnost není sprostý pojem. Jsou věci, ve kterých by stát měl být soběstačný. My se sice v dobách „míru“ prohlašujeme za Evropany, ale ve chvíli, kdy nastane situace, jako byl například nedostatek roušek a respirátorů, tak si každý stát řeší své problémy sám. A nedělejme si iluze, že by to bylo v případě nějakého kolapsu v energetice jinak. A co se týče budoucnosti – čeká nás postupné odstavování uhelných elektráren, a pokud nebudeme rozvíjet jádro, zůstanou pro Českou republiku jedinou reálnou možností plynové elektrárny. A o těch se jako o nízkoemisních rozhodně mluvit nedá. Takže každý, kdo má dnes možnost o energetické politice rozhodovat, si musí ve svém svědomí srovnat, jaké jsou reálné možnosti. Mně z toho jednoznačně vychází jaderná energetika.
U servisu jste zmiňoval dodávku údržby šesti bloků na jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany.
Plus máme řadu jednorázových akcí, jsou to různé rekonstrukce a záměny zařízení. A co se týče výroby, děláme kromě vnitřních částí reaktorů především kontejnery na použité jaderné palivo, pohony pro regulační tyče reaktorů a další produkty.
Jak to vlastně vypadá v oboru jaderné energetiky obecně?
Někdo sice může mít pocit, že je éra jaderné energetiky za námi, ale v tuto chvíli je v provozu 441 bloků a ve výstavbě jich je 54 v 18 zemích. Plánuje se výstavba dalších 109 reaktorů. V roce 2019 se uvedlo do provozu šest bloků, další tři se začaly stavět, devět bylo odstaveno. Není to progres, jaký tu byl před Fukušimou, ale není to tak, že by jaderná energetika končila. Budu se opakovat: lidí, kteří tvrdí, že po najetí Temelína v roce 2002 se v Česku v této branži skončilo, bych se chtěl zeptat, jak je možné, že firma jako Škoda JS je po celou tu dobu stále v zisku.
