Jednu investici dobudují, další už mají připravené a tak stále dokola. Tímto systémem postupují majitelé Ski&bike areálu na šumavském Špičáku. Důležité je totiž mít několik investic v rukávu, protože projednání jedné stavby trvá několik let.
Nyní je v plánu stavba obří restaurace alpského typu. Optimistická varianta zněla, že bude stát už letos v zimě. Administrativní záležitosti ji odsunuly o rok. Na papíře už je i nádrž na vodu za zhruba 50 milionů korun zlepšující zasněžovací systém.
„Samoobslužnou restauraci pozdržela změna regulačního plánu, začátek stavby je reálný na jaře 2019, hotová by měla být v roce 2020,“ uvedl provozní ředitel provozní ředitel Ski&bike Špičák Vladimír Kasík.
Proč nastalo zdržení kvůli změně regulačního plánu?
Dva až tři roky jsme jednali s CHKO o tom, jak má stavba vypadat, nakonec jsme došli ke shodě. Podrobnosti nevím, ale záměrů od jiných subjektů bylo daleko víc.
Na co se tedy mohou lidé díky novince těšit?
Restauraci budeme stavět v místě stávajících občerstvení umístěných dnes naproti objektu půjčovny a lanové dráhy. Střecha objektu půjčovny bude využita jako terasa restaurace. Ulice mezi stávající budovou a novou stavbou bude přemostěná. Vstup do restaurace bude vybudován jednak z ulice mezi dvěma budovami, zároveň budou moct návštěvníci vstoupit přes terasu od lanové dráhy. Takže vyjdete z restaurace a budete deset metrů od turniketů lanové dráhy.
Připravujete i nádrž na zasněžování. Proč ji potřebujete?
Používáme vodu z nádrže, která je na přepadu z Čertova jezera na Jezerním potoce. Nádrž má určitou kapacitu a my jsme limitovaní množstvím vody, které smíme dle vodoprávního povolení odebírat. Maximum je čtyřicet pět vteřinových litrů, potok ani víc dávat nemůže. Když firmy projektují zasněžování sjezdovek technickým sněhem, zjišťují i potřebu vody. My bychom v ideálním případě potřebovali téměř čtyřnásobně větší kapacitu zasněžovacího systému, to znamená kolem 150 vteřinových litrů vody. Na základní zasněžení bychom potřebovali asi čtyřicet tisíc kubických metrů vody, proto projektujeme nádrž na dvacet pět tisíc kubíků plus počítáme i s vodou, kterou můžeme odebírat z Jezerního potoka.
Až bude nádrž hotová, budete tedy moci sjezdovky rychleji zasněžit technickým sněhem?
Ano. Stále je to o tom, abychom během jednoho týdne zasněžili celý areál, protože mrazové periody jsou pěti, sedmidenní. Když jsou desetidenní, jedná se o maximum. My zkrátka potřebujeme využít každé chvilky mrazu.
Za jak dlouho zasněžíte celý areál?
Jednu sjezdovku zasněžíme při ideálních podmínkách za 70 hodin, a sjezdovky máme čtyři.
Kde nádrž hodláte vybudovat?
Na loukách proti nádraží Špičák. Je tam vlek, který občas používáme pro lyžařskou školu.
Jak jste s touto plánovanou investicí daleko?
Máme hotový projekt, stavbu máme projednanou s CHKO Šumava. Pracujeme na tom, abychom získali pozemky, protože není možné takto velkou investici budovat na cizím pozemku. Není to zjednodušeně řečeno jen díra do země a rybník, ale je to i příjezdová komunikace, musí se odtud vést trubky, musí se postavit i nová trafostanice. O pozemcích jednáme se Stáním pozemkovým úřadem a dalšími vlastníky.
Bude možné nádrž využít také jako bazén na koupání?
Toto nechceme, protože se snažíme zabrat co nejmenší území. Nádrž by tedy měla být hluboká šest až osm metrů, a nemyslím si, že by bylo dobře pouštět tam lidi.
I před letošní sezonou jste rozšířili zasněžovací systém o další modernější děla, kterých máte celkem 32. Lidé si řeknou, sníh jako sníh. V čem jsou modernější děla lepší?
To je, jako když člověk řekne, proč si mám kupovat nové auto. Když se řekne technický sníh, jde samozřejmě vždy o zmrzlou vodu, ale můžeme sníh vyrobit ve velkých krystalcích, kdy bude krystal obsahovat hodně vody. Sníh můžeme vyrobit i takzvaně suchý. Dělo můžeme používat tak, že na počátku vyrábíme vlhký mokrý sníh, který potřebujeme jako desku, jako základ. Na závěr můžete dělo nastavit na výrobu prachového sněhu.
A to původní vaše děla neumožňovala?
Přesně tak. Je to jako srovnávat trabant a mercedes.
V roce 2015 jste u areálu dobudovali parkoviště pro 230 aut. Je nyní parkovacích míst dostatek?
Pro současný stav areálu jsou parkovací plochy dostatečné. Přijíždí kolem tisíce návštěvníků za den. Společně s parkovištěm pana Vrbase a s parkovištěm Kaskády, což jsou nejbližší plochy, je v okolí téměř 500 parkovacích míst. Navíc v Železné Rudě a na Špičáku je spousty lidí ubytovaných. Hodně lyžařů jezdí vlakem, který je 300 metrů od nástupu na lanovku. Samozřejmě, že během špičky, třeba mezi vánočními svátky, se může stát, že někdo musí parkovat dál od areálu.
Stále modernizujete. Jezdí k vám díky tomu víc lidí ze zahraničí, nebo je areál na Špičáku závislý hlavně na českých hostech?
V zimní sezoně je převážná část klientely česká. Přijíždějí hlavně ze západních a jižních Čech. V poslední době ale začíná Špičák objevovat i Praha. Pro Pražany je to k nám časově stejné, ne-li lepší, než když jedou třeba do Krkonoš. Záleží, kde v Praze bydlí. Snažíme se pro ně být cenově atraktivní. U vícedenní lyžovačky je výhodný společný skipas s železnorudskými areály Belveder a Nad nádražím. Pražané si určitě také zajedou do německého areálu Javor.
Kolik lidí společný skipas na Belveder, Nad nádražím a Špičák využívá a přejíždí mezi sjezdovkami?
Přesné číslo neřeknu, ale troufl bych si tvrdit, že je to do deseti procent lidí, kteří navštíví skiareál Špičák. Většinou jsou to právě vícedenní hosté, protože ztratit při jednodenním lyžování čas, který mohu využít k ježdění, to by byla škoda.
