„Plánované rozpočtové náklady staveb se ve výběrových řízeních snížily na 45 až 80 procent,“ nastínil Ladislav Štětka, technický náměstek pro přípravu a realizaci silničních staveb Správy a údržby silnic Plzeňského kraje (SÚS).
Největší krajská stavba - napojení severu Rokycanska na dálnici D5, měla stát téměř 600 milionů korun, vítěz ale nabídl cenu 298 milionů korun. Uvedl to náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek ze STAN.
Letošní rok byl podle něj charakteristický tím, že kraj udělal na silnicích či mostech ze všech let nejvíc práce. „Tedy když pominu dobu budování západního okruhu Plzně,“ podotkl Čížek. Kraj dá letos na investice 610 milionů korun, což je podobná suma jako každý rok v posledních letech. Za tyto peníze bylo schváleno 38 staveb, mezi něž patří i stavby pokračující z předchozích let.
„Díky úsporám ve výběrových řízeních nakonec uskutečníme 57 stavebních akcí,“ uvedl Štětka. Naplánovaných bylo dále 18 kilometrů opravených silnic, nakonec to díky úsporám bude 50. „Velký nárůst počtu kilometrů opravených silnic je dán zejména tím, že jako nové stavební akce byly zařazovány jednodušší celoplošné opravy povrchů silnic, kdežto ve zmíněných 18 kilometrech jsou složitější akce, jako jsou okružní křižovatky či rekonstrukce mostů,“ upřesnil Štětka.
Zlevnění materiálů vyráběných z ropy
Z nově zařazených oprav zmínil silnici III/19348 Všekary – Kvíčovice na Domažlicku, průtah Bukovou na silnici III/1846 na Klatovsku, opravu Luční ulice na silnici II/117 v Blovicích na Plzeňsku. Dále průtah Líšnou na silnici III/2352 na Rokycansku, opravu silnice III/2043 Hubenov – Lhotka na Plzeňsku nebo úseku III/1992 Svojšín – Otročín na Tachovsku.
Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) kraj letos získal přes 500 milionů korun, což je historicky nejvyšší částka. Z těchto peněz bude oproti původním 12 stavbám realizováno 25. „Namísto plánovaných 43 kilometrů silnic, jich bude opraveno 72 a navíc ještě tři mosty k původně plánovaným šestnácti. Z celkových rozpočtových nákladů všech 25 staveb ve výši 930 milionů korun budou konečné náklady 543 milionů,“ popsal Štětka.
A čím bylo snížení ceny dáno? Jak říká náměstek Pavel Čížek, oproti loňsku došlo ke zlevnění materiálů vyráběných z ropy, kam patří hlavně asfalty. Spadly i ceny energií. „Navíc je velká bitva o každou zakázku. I velké firmy bojují ve výběrových řízeních o malé zakázky,“ popsal Čížek.
„Počet uchazečů o jednotlivé zakázky se pohyboval od tří do 13 nabídek,“ upřesnil Štětka. Při stanovování předpokládaných cen zakázek kraj vychází z uceleného systému informací, metodických návodů a postupů pro stanovení ceny stavebního díla. „Na tomto základě stanoví projektanti nebo správci silnic předpokládanou hodnotu zakázky, která se dává do nabídkového řízení.
O zakázky se hlásí víc firem
„Nabídkové ceny uchazečů se v průběhu roku pohybovaly od 45 do 80 procent plánovaných rozpočtových nákladů,“ sdělil Štětka. Podle náměstka hejtmana pro oblast sociálních věcí, investic a majetku Martina Záhoře se dá obecně říci, že zakázky oproti době před rokem až dvěma zlevnily, ale záleží na druhu zakázky. Jako příklad uvedl tendr na bourací práce u bývalých městských lázní v Plzni, kde má vzniknout multifunkční centrum včetně galerie města Plzně.
„Oproti projektu je vysoutěžená cena značně nižší, ale to byly bourací práce. Pokud se budeme bavit o zakázkách, kde jsou použity materiály, jejichž výroba je energeticky náročná, snížení je třeba jen desetiprocentní,“ sdělil Záhoř. Novinkou podle něj je, že se i firmy s velkým obratem hlásí do tendrů na menší zakázky.
„O zakázky se hlásí víc firem, i proto jdou ceny dolů. Je cítit, že se blíží recese. Ohlasy ze stavebních firem signalizují pokles stavební výroby,“ popsal Záhoř. Kraj by ze snížení cen zakázek mohl profitovat. „Nyní se připravuje rozpočet na příští rok, kde se bude rozhodovat o zakázkách. Pokud kraj ušetří tím, že ceny zakázek klesnou, mohl by zbylé peníze použít na další zakázky,“ nastínil Záhoř.
Připomněl, že se například připravuje velký objem zakázek ve školství, kdy se budou opravovat či zateplovat školní budovy. Obnova čeká jejich kotelny, kde se začnou vyměňovat staré atmosférické kotle za modernější kondenzační. Zároveň upozornil, že situace ve světě je tak neklidná, že ceny mohou najednou opět vyletět nahoru.
Náměstek prý špatně vnímá škrty investic ze strany vlády. „Pak ekonomika neroste a namísto toho, abychom se profinancovali z krize, budeme stagnovat,“ sdělil Záhoř.
Silnice, na které by se báli jet rychle i závodníci rallye (4. 3. 2021)
