Před pětatřiceti lety byla zapojena do studentského sdružení Stuha, které spoluorganizovalo studentskou stávku. Už před 17. listopadem se podílela například na pomoci pronásledovaným signatářům Charty 77. Dnes Pavla Fáberová tvrdí, že se k tomu „tak nějak přimotala“.
Co jí po letech z dění v období kolem 17. listopadu 1989 utkvělo v hlavě? „Poprvé jsem měla pocit, že můj život má smysl a že právě dělám něco, za čím si stojím,“ vybavuje si. Po zásahu na Národní třídě vedla studentskou stávku na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Říkala jsem si, že mě měli zmlátit, když jsem organizovala tu manifestaci a vědomě se stavěla proti komunistickému režimu, ale oni tam zmlátili studenty, kteří přišli na povolenou akci.
