„V rybnících ubývá voda. Navíc se zahřívá. A čím je teplejší, tím menší má schopnost v sobě rozpouštět kyslík. Ryby tak mají problémy s dýcháním. Kvůli tomu je nemůžeme krmit, protože bychom jejich metabolismus zatížili ještě větší spotřebou kyslíku a hrozil by pak jejich úhyn,“ vysvětluje Radek Jandera, vedoucí střediska Rybniční správy Zbiroh, patřící společnosti Colloredo-Mannsfeld.
S okysličením vody mohou chovatelům pomoci aerátory, které slouží jako takzvané provzdušňovače. Hned tři používá Milan Čmolík, majitel rybníku v Revíru Letiny.
„Aerátor saje vzduch shora nad hladinou. Dole je turbína, která produkuje kyslík podobně jako v akváriu. Přibližně v okruhu sta metrů jsou tak pro ryby příznivé podmínky. Na našem rybníku máme nejsilnější aerátory, které se v českých podmínkách používají,“ říká.
Pořízení a provoz aerátorů je podle jeho slov drahá záležitost, která se ovšem vyplatí.
„Pět set korun denně jsou náklady jen na elektřinu. Samotné stroje mne vyšly téměř na 150 tisíc. Když ale máte v rybníku ryby za milion, není co řešit,“ vysvětlil Čmolík.
U rybníků, kde chybí elektřina, se rybáři mohou jen modlit za déšť
Původně měli pouze jeden. Když měřili kyslík, zjistili, že nestačí. S rostoucí teplotou kyslík ubýval, proto se rozhodli přikoupit ještě dva.
„Běží už dva měsíce 24 hodin denně. Od té doby se ale hodnoty kyslíku pod hladinou zvýšily o dvě stě procent. Narozdíl od řady jiných chovatelů díky tomu můžeme ryby i přikrmovat,“ popisuje Čmolík.
Aerátory ale pochopitelně nelze použít všude. Ryby v rybnících s velkou plochou a především bez elektrické přípojky tak doslova bojují o přežití a chovatelé se modlí za ochlazení a déšť.
„Na větších rybnících byste takových mašin museli dát několik, protože okruh, kam vyprodukovaný kyslík dojde, je omezený. Když je navíc rybník hodně mělký, uměle vytvořený proud může vodu smíchat se sedimenty na dně. Dříve se hodně používalo rozstřikování vody například hadicí, tím ale v těchto dnech můžete vodu ještě více zahřát. Aby se situace zlepšila, potřebovali bychom, aby alespoň čtyři až pět dní pršelo,“ doplňuje Radek Jandera ze Zbiroha.
Podle chovatelů zatím k úhynu ryb až na výjimky nedochází. „Plošné úhyny ryb zatím neevidujeme. Ryba si dokáže najít prostředí, které jí vyhovuje. Uvidíme, co s kyslíkem pod hladinou udělá, až se začnou zkracovat dny. Snad se ale do té doby ochladí. Myslím si, že nejenom my, ale všichni se už modlí, aby sprchlo,“ říká Václav Voráček, generální ředitel Klatovského rybářství.
Vánoční kapři? Musí se ochladit
Otázkou je, jak se aktuální situace v rybnících podepíše na vánočním trhu s kapry.
„Problémem může být celkový nedostatek vody. Ryby pro vánoční prodej lovíme na podzim a následně sádkujeme. Většina sádek je ale umístěna na nějakém toku nebo pod rybníky. Když bude málo vody, sádkovat nemůžeme. Záleží tedy na počasí,“ vysvětluje Voráček.
Také podle Petra Dimitrova, rybářského technika ze Západočeského územního svazu Českého rybářského svazu, se zatím nedá předvídat, jak bude vánoční trh vypadat.
„Může se samozřejmě stát, že když se teď ve většině rybníků nyní nepřikrmuje, budou mít vánoční ryby o 30 deka méně, než se počítalo. Těžko se teď ale odhaduje, jak budou nynější ztráty ryby dohánět v podzimních měsících. Pokud se ochladí, nabírají ryby váhu poměrně rychle. V optimálních podmínkách může tří až čtyřletá tržní ryba svou hmotnost zvyšovat o deka až deka a půl za den,“ vysvětluje.
Jeho slova potvrzuje Radek Jandera ze Zbiroha. „Samozřejmě nějaký vliv to mít bude, když už tři týdny nekrmíme, jak bychom potřebovali. Pokud by se ale ochladilo na optimální teplotu okolo 21 až 22 stupňů, tak ryby ještě něco naženou a vánoční trh to příliš zasáhnout nemusí,“ uzavírá.
