Díky tomu, že se voda z mokřadů soustředila do soustavy propojených tůní, mohou nyní bez obav projet technici po okraji ochranného pásma vedení vysokého napětí. Optimální hladina vodní plochy mezi 0,5 až jedním metrem s pozvolnými břehy je doslova rájem hmyzu či obojživelníků, pít k nim chodí i ptáci nebo lesní zvěř.
Tři kilometry dlouhý průsek lesem na lince vysokého napětí Těškov – Volduchy, zásobující elektřinou část okresu Rokycany, dělal léta servisním četám energetiků z ČEZ Distribuce problémy. Když nemrzlo, technika zde pravidelně zapadala, ke sloupům se skoro nešlo dostat. Opravy vedení VN se v případě poruch komplikovaly.
„I proto jsme si s kolegy vytipovali toto téměř neprostupné místo. Ve spolupráci s majiteli pozemků, které patří rodu Colloredo-Mannsfeldů a ve správě je mají Lesy Zbiroh, jsme provedli zoologický průzkum. Překvapil nás zdejší přírodní potenciál,“ popsala Miluše Ježková, ekoložka regionu Západ z ČEZ Distribuce.
Oáza pro vzácné obojživelníky
„Vyskytuje se zde pět druhů zvlášť chráněných obojživelníků – skokan hnědý, ropucha obecná, čolek obecný, jeho významnější příbuzný čolek horský a kriticky ohrožená kuňka žlutobřichá patřící mezi evropsky významné druhy živočichů,“ říká David Fischer, zoolog Hornického muzea v Příbrami, který zoologický průzkum prováděl a i nadále se na celém pilotním projektu podílí jeho monitorováním.
Díky příspěvku Nadace ČEZ začaly před Vánoci 2025 zemní práce, dokončeny byly letos na jaře. Tři samostatné vodní plochy o rozloze 600 metrů čtverečních jsou průtočné a dna i břehy mají vymazány jílem, díky čemuž lépe zadržují vodu. Uvnitř jsou přírodní prvky – pařezy či klády jako přirozený kryt pro živočichy.
Poblíž pak stroje vyhloubily i zhruba dva metry dlouhé a metr široké výkopy pro několik louží, kde se některým obojživelníkům také daří především při reprodukci. „Nebudovali jsme ale umělý park, cílem bylo vrátit do přírody přirozené prvky, které během desetiletí vymizely,“ říká Miluše Ježková.
Pravidelný odborný monitoring zatím potvrzuje, že projekt podporuje principy biodiverzity nebo zadržování vody v krajině. Energetici věří, že takový postup bude vhodný i pro jiné lokality, i když ho určitě nelze využívat masivně. „Vhodné lokality se musí jako tato pečlivě vybrat. A nejde jenom o samotné vybudování – aby ekosystém fungoval, jak má, je potřeba se o místo také dlouhodobě starat. Jinak to jsou doslova vyhozené peníze na jednorázový efekt a ztráta času,“ dodává Ježková.
Na úvodní etapu má navázat další, kde se počítá se švýcarskými granty. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny se plánuje rozšíření o další plochy tůní, zakládání květnatých ploch pro opylovače nebo instalace ptačích budek a krytů pro plazy.
