Šéf ražby Štefan Ivor z Metrostavu řekl, že v pondělí za sebou měla Viktorie více než 3000 metrů vyraženého tunelu. „Právě měníme řezné nástroje. Asi po necelých 100 metrech se dostaneme do takzvaného hard rocku, tedy tvrdé skály,“ řekl Ivor.
Průzkumné sondy ukázaly, že místo břidlic a mnohdy i mazlavých jílů - převládajících v dosavadní trase raženého tunelu - se štít začne zanedlouho probíjet mnohem tvrdšími spility. V nich jsou navíc ještě křemenné žíly. Tyto horniny se pod Chlumem objevují proto, že tento vrch býval v dávné minulosti sopkou.
Razicí štít se pohybuje v hloubce přibližně 20 metrů pod povrchem. Ten, kdo oblast kolem Chlumu zná, může si představit, že štít je už za silnicí spojující Bukovec s Újezdem.
Štefan Ivor předpokládá, že v poslední části jižního tubusu by měly být horniny stabilnější, než v jakých štít pracoval dosud.
Stavbaře čeká ještě jedna změna, štít se už nebude pohybovat přímo, ale pod Chlumem musí vyrazit tunel do oblouku. „I tvrdé horniny mají své neduhy. Otázkou je, jak často budeme muset měnit řezné nástroje. Z dokumentace vyplývá, že v této části nejsou předpoklady pro větší problémy s podzemními vodami. Snad to vyjde,“ doufá šéf stavařů.
Jakmile se štít dostane do tvrdých hornin pod Chlumem, podle specialistů se výrazně sníží riziko, že by se na povrchu mohla propadnout zemina.
Pokud v následujících týdnech nenastanou nečekané komplikace, měl by se razicí štít objevit na povrchu už na jaře. Až bude z betonových dílů vyskládaný definitivní profil první tunelové roury, technici rozeberou řezací hlavu a zbytek 115 metrů dlouhého štítu odcouvá hotovým tunelem zpátky ke Kyšicím. Odtamtud pak začne i ražba severního tubusu.
Tunel je vyprojektovaný tak, aby pro každý směr jely vlaky ve vlastním tubusu. Až budou oba tubusy hotové, stavbaři pak na plzeňské straně zasypou viditelnou část betonových dílů.
Mimořádnou situaci zatím stavbaři řešili jen jednou
Když se loni v únoru Viktorie poprvé zakousla u Kyšic do hornin, stavbaři předpokládali, že v listopadu 2015 bude první z tunelů kompletně proražený. Jenže zpočátku stroj brzdily mazlavé jíly v horninách a problémy s přítoky podzemní vody.
Mimořádnou situaci museli stavbaři zatím řešit jen jednou, kdy se u Zábělé nad hotovým tunelem propadla část pole. To podle všeho způsobila také voda, samotného tunelu se ale problém nijak nedotkl.
Kompletní výstavba tunelu od Kyšic na okraj Plzně má stát téměř dvě miliardy korun. Po zprovoznění tunelu by měla být cesta vlakem mezi Plzní a Rokycany až o deset minut rychlejší.
