Ženu, která ztratila zaměstnání, opustil ji manžel nebo přítel. Má dluhy a peníze na obživu pro ni a její děti už nestačí a tak se vrhá na prostituci. To je nejčastější příběh, se kterým se v poslední době u "nových" prostitutek v Plzni setkávají pracovníci agentury sociální práce Ulice.
Ta pomáhá prostitutkám třeba testováním pohlavně přenosných chorob, rozdáváním kondomů nebo poradenstvím. "V současnosti pracují v klubech a privátech většinou Češky, které tak řeší svou nepříznivou finanční a sociální situaci," uvedla Jitka Vrbová z Ulice.
Část českých žen je na tom podle ní už tak špatně, že prostituci vidí jako jediné východisko. Za posledních jedenáct let, kdy v Plzni Ulice působí, došlo podle Vrbové na místní scéně k výrazným proměnám.
V první polovině uplynulého desetiletí dozníval stále ještě boom devadesátých let. Prostituce se odehrávala v erotických klubech. Ženy, které zde pracovaly, byly převážně cizinky z bývalého východního bloku. Klientelu pak tvořili z velké části také cizinci dojíždějící hlavně z příhraničí za levnějšími erotickými službami.
Situace se začala proměňovat v polovině minulého desetiletí. Některé ženy odešly z erotických klubů, kde musely nemalou část výdělku odvádět provozovatelům, a začaly zakládat erotické priváty většinou v bytových domech.
Změnilo se také národnostní složení žen nabízejících prostituci. V současnosti pracují v klubech a privátech většinou Češky. "Proměnila se také klientela. Ubylo zahraničních zákazníků. Výraznější příliv cizinců zaznamenávají ženy pouze v letních měsících v souvislosti s vyšším turistickým ruchem ve městě," vysvětlila Vrbová.
Cizinky podle ní odešly i kvůli tomu, že situace v zemích bývalého Sovětského bloku už není tak kritická. Ženy tam mohou najít uplatnění a neodcházejí do ciziny.
Čechy už pro ně také nejsou zlatým dolem, protože tu není tolik cizinců.
"Cizinci sem dříve dojížděli i proto, že to byla módní vlna. Ta už ale odezněla. Navíc Česko se cenově srovnalo se západní Evropou, takže už není finančně výhodné dojet si za erotickými službami do Čech," vysvětlila Vrbová.
Tím, že se prostituce přesunula do bytů, nejsou podle ní ohroženy děti prostitutek. "Málokdy se totiž stává, že by žena prostituci provozovala přímo v bytě, kde žije. Většinou je to tak, že si s dvěma, třemi kamarádkami pronajme byt a tam ženy docházejí jako do práce," popisuje Vrbová.
Přesun prostituce do bytů ale přinesl nová rizika. V klubech totiž byli manažeři, vyhazovači nebo někdo, kdo ženám kryl záda. Na privátech jsou odkázané samy na sebe, takže mnohem více riskují.
"Součástí naší práce je i to, že s ženami mluvíme o tom, jak tu práci dělat pro sebe co nejbezpečněji, protože provozovat prostituci není rozhodně jen o tom, že se mohou lidé nakazit pohlavní chorobou," vysvětlila Vrbová.
Na privátech napadeným ženám nikdo nepomůže
V privátu podle ní hrozí ženám, že je někdo napadne. Ulice jim proto v loňském roce například rozdávala bezpečnostní alarmy.
"To je malá plastová věcička, která, když se vytáhne pojistka, začne hlasitě pípat podobně jako alarm u auta. To se hodí hlavně pro ženy, které pracují na ulici. Upozorní tak, že se něco děje, přitáhnou pozornost. V tu chvíli násilník, byť jen na chvíli, začne řešit, co se stalo, a ženy mají dvě, tři vteřiny na případný útěk," vysvětlila Vrbová.
Podle jejích zkušeností se změnila i rizika v oblasti chorob přenosných pohlavním stykem. Na začátku působení Ulice v Plzni se pracovníci ojediněle setkávali s výskytem žloutenky typu B. Dnes je toto onemocnění na ústupu. Začaly se ale znovu vyskytovat případy nakažení syfilidou.
V posledních letech se také mezi prostitutkami v Plzni objevilo i několik případů nákazy žloutenkou typu C, která je nebezpečnější než žloutenka typu B.
Lidé z Ulice provedli za léta působení v Plzni přes 1 300 testů na pohlavně přenosné choroby. Jen na HIV to bylo kolem čtyř set, všechny byly negativní. "To se sice jeví jako pozitivní, ale v souvislosti s obecným trendem zvýšení výskytu nákazy HIV lze očekávat špatné zprávy," myslí si Vrbová.
