Profesor Mojmír Petráň se narodil 28. března 1923 a patří mezi nejvýznamnější české vědce. Jeho konfokální mikroskop způsobil převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie.
I přes svůj pokročilý věk se i nadále věnuje překládání textů a je v kontaktu s vědci. "V nejbližších dnech mě čeká oslava narozenin v kruhu rodinném a příští týden i s kolegy," řekl Petráň.
K významnému jubileu mu přišly desítky blahopřání. "Velmi mne potěšila také gratulace od premiéra Petra Nečase," podotkl.
Jako většina vědců za železnou oponou pocítil i Petráň zkostnatělost komunistického režimu, který byl pro vědecké objevy smrtící. A jak vzpomíná na dobu po schválení patentu, který v roce 1965 získal se svým kolegou Milanem Hadravským? Tehdy společně prosazovali, aby se mikroskop vyráběl v pražské fabrice na mikroskopy Meopta.
"Měli jsme tam dobré kamarády. Ti nám řekli, že by to mohli dělat, ale ať seženeme zákazníky, řekneme, kolik by to mohlo stát a že to dají do plánu na příští pětiletku. To je samozřejmě nesmysl, taková věc se musí začít vyrábět hned a musí se neustále vyvíjet," popsal plzeňský oslavenec.
Jeho práce vyšly i v čínštině a japonštině
Nezbylo mu tedy nic jiného, než mikroskop vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně v rámci takzvané přidružené výroby, kterou tehdy praktikovalo i Čubovo JZD Slušovice, kde se vyráběly třeba počítače.
"Mezitím začali jiní na podobných principech vyrábět jiné mikroskopy a zdá se, že fungují dobře. My s kolegou s touto sférou dál spolupracujeme," uvedl pro MF DNES Petráň.
Ještě před vynálezem mikroskopu na sebe upozornil knihou Elektrofyziologické metody v biologickém výzkumu, již napsal spolu s Janem Burešem a Josefem Zacharem. Rozsáhlá práce s přehledem teorie, elektrofyziologických přístrojů a techniky, která se krom tří anglických vydání dočkala i čínské, ruské a japonské verze, léta sloužila jako "kuchařka" pro všechny, kdo začínali s elektrofyziologií.
Petráň je v současnosti vědeckým pracovníkem Ústavu buněčné biologie a patologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je také členem řady vědeckých společností, mimo jiné Učené společnosti ČR a čestným členem britské Královské mikroskopické společnosti.
V říjnu 2005 mu prezident udělil Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy.
