Ze studie je patrné, že propojení nýrské přehrady s Plzní dává smysl. Jednalo by se o investici za zhruba tři čtvrtě miliardy korun, u které se počítá s přispěním evropských fondů.
„K vypracování studie nás vedlo sucho, které v posledních letech sužuje celé Česko. Do této problematiky nepatří jen vysychání vrtů v důsledku snižování hladiny spodní vody, ale i kalamitní situace v lesích. Kvůli kůrovci usychají velké části lesních porostů. Výsledkem může být, že krajina nebude v takovém rozsahu jako dnes schopná zadržovat vodu. Zkrátka musíme být připravení na období, kdy nedostatek vody bude zásadní problém,“ vysvětlila radní pro oblast životního prostředí Plzeňského kraje Radka Trylčová.
Propojením stávajících vodovodních zařízení by se podle ní dalo předejít třeba budování nových přehrad. Jisté je, že oblasti, které jsou dnes závislé na podzemní vodě, problém mít budou.
Skupinový vodovod Nýrsko sycený nýrskou přehradou je závislý na povrchové vodě. Stejně je na tom Plzeň, která bere povrchovou vodu z řeky Úhlavy, rovněž tedy závislé na stavu vody v nýrské přehradě.
„Ostatní části kraje jsou ale závislé na podzemní vodě. Nevíme, jak se situace do budoucna vyvine, ale dá se očekávat, že budeme mít s podzemní vodou problémy, hlavně na Plzni-severu a na Rokycansku,“ popsal šéf odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Plíhal.
Zatím podle něj nejsme v situaci, kdy by byl nějaký skupinový vodovod takzvaně na hraně. „Ale za pár let už to může být jiné,“ tuší Plíhal.
Propojení s nýrskou přehradou by bylo ekonomicky únosné
Jako priorita na cestě k lepšímu zásobování obyvatel vodou byla vybrána varianta přivedení vody z nýrské přehrady k Plzni. „Zájem mají Přeštice a Dobřany. Chtějí, aby se tento řad vybudoval a aby se na něj obě města mohla napojit. Ze studie vyšlo, že by to bylo sociálně a ekonomicky únosné. Cena vody by se zvýšila v řádu korun,“ vysvětlil Plíhal.
Vodovodní řad z Nýrska by podle něj mohl vést až do Plzně, ale v první fázi by mohl zásobovat jen část krajské metropole. Současná kapacita úpravny v Milencích zpracovávající vodu z přehrady je totiž 200 litrů za vteřinu a Plzeň by potřebovala více.
„Časem by se ale kapacita úpravny mohla zvýšit,“ podotkl Plíhal. Zpočátku by voda z Nýrska stačila zhruba pro plzeňské sídliště Bory a obce či městské části na jih od Plzně, jako je třeba Lhota.
„Kdyby se vodovodní řad z Nýrska do Plzně prodloužil, plzeňské vodárně by mohla zbývat voda k napojení Rokycanska a Plzně-severu. Tam jsou závislí na spodní vodě a obce by napojení přivítaly,“ vysvětlil Plíhal.
Tachov a Stříbro by se mohly napojit na Žlutickou přehradu
Variantu přivedení vody z Nýrska do Plzně chce kraj nechat prověřit studií proveditelnosti. „Rádi bychom ji měli hotovou do roka,“ popsal Plíhal. Studie by přesně ukázala optimální trasu obří vodovodní trubky, naznačila by i technické možnosti a ekonomické ukazatele.
Plíhal připomněl, že už v současnosti se vodovodní řad napájený nýrskou přehradou prodlužuje z Klatov do Švihova. Pokud by se ale měl vodovod táhnout až do Plzně, nenapojoval by se ve Švihově.
„Trubka vedoucí do Švihova nemá totiž takovou mocnost, aby se mohlo pokračovat dál. Pokud by se řešilo napojení na Přeštice, Dobřany a Plzeň, musela by se budovat nová trubka z Klatov o širším průměru, aby potřebu utáhla,“ vysvětlil Plíhal.
Trylčová upozornila na to, že výstupem technickoekonomické studie není jen napojení na nýrskou přehradu, ale naznačuje i další možnosti, například napojení Tachova a Stříbra na Žlutickou přehradu.
