„Tradičním evergreenem, a to nejen u nás, jsou i letos alergické reakce po bodnutí hmyzem, nejčastěji vosami, které lezou z otevřených plechovek. Takové zásahy máme dva až tři týdně. Pak následují různá zranění při pobytu u vody, třeba když si děti hrají, padnou na kámen a rozseknou si kůži třeba na čele, ruce. Třetí nejčastější zásahy jsou spojené se zhoršením zdravotního stavu ve velkých vedrech u dlouhodobě nemocných,“ vypočítal mluvčí plzeňské vodní záchranné služby Tomáš Kopáček.
Pokud se náhle zhorší stav chronicky nemocných a záchranáři za nimi vyrážejí i po vodě, lidé by u oplocených chat neměli zapomínat na odemčení branek pro co nejrychlejší vstup na jejich pozemek. Odemknout nejen u příjezdové cesty, ale také ve směru od vody, pokud ji v plotě mají. Vodní záchranáři zveřejnili na sociálních sítích video, ve kterém ukazují, jak je zamčené branky dokážou zdržet i těsně před cílem.
Během prvních dvou prázdninových týdnů, kdy teploty pravidelně atakovaly hranici 35 až 42 °C, měli vodní záchranáři na Hracholuskách spousty výjezdů. V minulém týdnu, po ochlazení, jim případů ubylo na minimum.
Letošní prázdniny začaly tragicky, poslední červnový víkend se utopil na Hracholuskách nedaleko hráze sedmnáctiletý chlapec. V sobotu 27. června zmizel pod hladinou. Okamžitě po něm začali pátrat vodní záchranáři, hasiči a také policejní potápěči. V pátrání pokračovali i druhý den, nasadili veškerou techniku včetně podvodního dronu.
Záchranáři našli tělo mladíka v přehradě Hracholusky, zřejmě se utopil |
„Během dopoledne se podařilo lokalizovat pod hladinou tělo osoby. Po ohledání místa policejními potápěči ze zásahové jednotky Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje bylo tělo vyzvednuto na hladinu. Ke zjištění přesné příčiny úmrtí byla u zemřelého nařízená soudní pitva,“ uvedla policejní mluvčí Eva Červenková.
Ve vedrech na začátku prázdnin se podle členů vodní záchranky často stávalo, že se neplavci v Hracholuskách dostávali dál od břehu, než si troufají jindy. „Šli se zchladit do vody a v radosti z osvěžení se rozhodli, že půjdou ještě dál, než by měli,“ naznačil Kopáček, proč se odpočinek u vody rychle měnil v ohrožení životů.
Lidé podceňovali i základní prevenci, tedy nechodit se vykoupat nebo zaplavat si v přehradě opilý, neskákat do vody v místech, kde to neznám, neriskovat a nepřeceňovat své síly.
Pokud vodní záchranáři nejsou plně vytíženi akutními zásahy, na lodi projíždějí přehradu a zastavují na vybraných místech. Alespoň jednou týdně jedou až na Butov, aby zjistili, kolik vody je v této nejvzdálenější části přehrady.
„To abychom v případě ostrého zásahu věděli, jestli tam dojedeme po vodě, a zároveň prohlédneme i největší zátoky. Stává se nám, že na nás lidé ze břehu zamávají, třeba když potřebují teploměr, který si s sebou bere na chatu nebo dovolenou málokdo, nebo když nás vidí, chtějí třeba ošetřit odřeninu. Tyto jízdy jsou zároveň i kontrolou plavební dráhy. Když hodně fouká vítr, mohou do plavební dráhy padat ulomené suché větve nebo i suché stromy. I když to není naše hlavní činnost, nikdy nevíte, za jak dlouho tudy pojedete rychle k akutnímu případu, a potřebujete mít čistou dráhu,“ vysvětlil Tomáš Kopáček z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Plzeň.
I když vodní záchranná služba funguje na řadě vodních nádrží v České republice, Hracholusky jsou podle Kopáčka mezi nimi specifické. „Je to množstvím chat, které tu máme na březích. U Hracholusek je hodně míst obydlených. Když se tam podíváte, většinou uvidíte dvě tři řady chat na břehu. Třeba kolegové na Lipně, Slapech nebo Orlíku takhle husté osídlení nemají. I to vysvětluje, proč jsme v top pětce v počtu výjezdů v celé České republice,“ uzavřel Kopáček.
