„Na doporučení poradenské firmy jsme nastavili takové pracovní podmínky, které uspokojí naše výrobní požadavky a současně poskytnou zaměstnancům více volného času,“ uvedl Roland Dimbath, ředitel české pobočky německé společnosti Rodenstock v Klatovech.
Společnost je pravděpodobně první v Plzeňském kraji, kde je pracovní doba nižší než 37,5 hodiny, které stanovuje zákoník práce. Podle zpráv z firmy je to ale vykoupeno takzvaně potem a krví, protože zde stále zůstává hodně přesčasové práce.
Jeden z pracovníků Rodenstocku, který nechtěl být jmenován, uvedl, že zkrácení pracovní doby je výměnným obchodem za to, že lidé přijdou do firmy takzvaně na písknutí, kdykoli je to nutné.
„Dva volné víkendy v měsíci jsou spíše obvyklou praxí, rodinnému životu to moc nepřeje,“ sdělil. Je to podle něj dané tím, že firma musí plnit zakázky v rozmezí 12 až 48 hodin.
O zkrácení pracovní doby v českých firmách usilují odboráři. Ti si v dubnu na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů dali za úkol, že chtějí docílit zkrácení pracovní doby ze 40 hodin na 37,5 hodiny týdně.
Předseda konfederace Josef Středula tehdy uvedl, že by mělo být reálné docílit toho v celé ekonomice do tří či čtyř let. „Už jsme dosáhli v kolektivních dohodách unikátního výsledku. Tam, kde působíme, je týdenní pracovní doba 37,5 hodiny dokonce v 77 procentech případů,“ prohlásil šéf odborů.
Někteří manažeři ale argumentují, že je zkracování pracovní doby v době, kdy je nedostatek pracovníků na trhu, hazardem. Podle nich hrozí firmám snížení výkonů a tržeb.
V Rodenstocku se to nicméně nestalo. „Přestože nyní zaměstnanci pracují o 2,5 hodiny méně, s novým rozvrhem směn se objem výroby nijak nezměnil. Naopak produktivita zaměstnanců vzrostla přibližně o tři procenta,“ uvedla mluvčí firmy Petra Sejpalová.
Vedení Rodenstocku si podle ní od provedených změn slibuje především zlepšení atmosféry na pracovišti a věří, že spokojenost zaměstnanců povede ke snížení nemocnosti a fluktuace.
K tomu by v klatovské firmě mohly přispět i mzdy zaměstnanců, kterých bylo podle účetní uzávěrky z roku 2017 celkem 938. Jejich průměrná měsíční mzda byla loni 32 608 korun, což je o téměř 13 procent víc než v roce předchozím.
Celkový zisk firmy byl ale loni po zdanění meziročně nižší o téměř 22 procent, když dosáhl 28,2 milionu korun.
Vedoucí regionálního pracoviště odborového svazu KOVO v Plzni Ivo Kužel upřesnil, že v jednosměnném provozu nyní v Česku zákon ukládá čtyřicetihodinový pracovní týden, u dvousměnného provozu je to 38,75 hodiny, u třísměnného a nepřetržitého provozu je to 37,5 hodiny.
„Ve firmách, kde náš odborový svaz v Plzeňském kraji působí, se snažíme při kolektivním vyjednávání o to, aby 37,5 hodiny týdně měli všichni. Ve více než 50 procentech firem už je to normální věc. A to nepočítám subjekty, kde je to dané zákonem, tedy podniky s třísměnným nebo nepřetržitým provozem,“ sdělil Kužel.
České firmy dosahují v produktivitě práce jen 80 procent
Podle unijního statistického úřadu Eurostat tráví průměrný český zaměstnanec v práci 41,7 hodin týdně, což je téměř o půlhodinu více než celoevropský průměr.
„Průměrná týdenní pracovní doba se loni snížila na 41,1 hodiny proti 42 hodinám v roce 2003. Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru 39,3 hodiny týdně, podnikatelé 44,1 hodiny,“ odvolala se na studii Raiffeisenbank Sejpalová.
Problémem českých firem je, že v produktivitě práce dosahují jen 80 procent evropského průměru.
