Problém se týká i Úhlavy, která je zdrojem pitné vody pro plzeňskou oblast. Do řeky se často dostávají splašky z Klatov, ze kterých leckdy nepřečištěná voda z kanalizace teče do Drnového potoka, a ten se vlévá do Úhlavy. Klatovy jsou z pohledu znečištění Úhlavy významné, protože se jedná o druhé největší město kraje s více než 20 tisíci obyvateli, kde sídlí nemocnice nebo mlékárna, drůbežárna a průmyslové podniky.
Ale i v Plzni je samozřejmě nevyčištěná voda vypouštěná do řeky problém. Například v roce 2019 po výraznějším dešti v Berounce nad jezem v Bukovci uhynulo zhruba pět tun ryb.
Zástupci Povodí Vltavy se loni zaměřili právě na takzvané odlehčované odpadní vody, které vodárny za deště odvádějí bez přečistění do potoka nebo řeky. Tento postup chrání před zahlcením i poškozením technologii čistírny odpadních vod, ale významně se odráží ve zhoršení kvality vody v potocích a řekách.
Výsledky měření v Klatovech jsou podle zástupců Povodí Vltavy závažné. Podle jejich dat se za dobu jednoho odlehčení klatovské kanalizace dostane do Úhlavy až 400krát více znečišťujících látek. V případě fekálních látek se jedná o násobky v řádech tisíců.
Retenční nádrže na kanalizačních rozvodech
„Úhlava je přitom nenahraditelným zdrojem pitné vody pro celou plzeňskou aglomeraci,“ zdůrazňuje Jindřich Duras z Povodí Vltavy. Upozornil, že takzvané odlehčovací komory, ze kterých se vypouští odpadní voda z kanalizace, začínají pracovat, už když v kanalizaci přibude voda z dešťových srážek přesahujících dva milimetry. „To jsou přitom velmi malé srážky. Dnů, kdy napršely dva milimetry a víc, bylo v loňském roce 86,“ tvrdí Duras.
Za řešení – první pomoc k omezení vypouštění odlehčovací vody – považuje budování retenčních nádrží na kanalizačních rozvodech. Takové nádrže pomáhají snížit množství vypouštěné odlehčované vody. „Potřebujeme dostatečný objem nádrží k zachycení odpadní vody. Ta se z nich může po dešti pomalu pustit do čistírny, ze které odteče relativně čistá,“ uvedl.
Samotné retenční nádrže nicméně problém zcela nevyřeší, k tomu by podle Durase bylo nejlepší oddělení dešťové vody od jednotné kanalizace, kde se dešťové srážky smíchají se splaškovou odpadní vodou. „Dešťová voda se dá využít, tam, kde to je možné, ji lze vést i povrchově, jde o to nepustit ji do prvního kanálu, i když je to pohodlné. Chce to nějakou rozvahu, jako je generel odvodnění, nebo koncepci odtokových poměrů zaměřenou na minimalizaci vstupu dešťové vody do jednotné stokové sítě,“ konstatoval.
Náměstek primátora Plzně pro životní prostředí Aleš Tolar tvrdí, že Plzeň je na tom relativně dobře, protože má několik retenčních nádrží, takže už tolik odpadní vody do Berounky nevypouští. A za městem už nejsou obce, pro které je zdrojem pitné vody.
„Ale jsme na tom špatně z toho pohledu, že bereme pitnou vodu z Úhlavy, kterou zřejmě nejvíc znečišťují Klatovy. A tam se při každém přívalovém dešti, kterých je čím dál víc, vypláchne kanalizace,“ uvedl. Připouští, že hlavním problémem jsou kanalizace, kam je svedena odpadní i dešťová voda.
Investice za čtvrt miliardy
„A ty se musí někdy odlehčovat, aby se nezaplavila čistírna. Musí se to řešit retenčními nádržemi, které stojí stovky milionů,“ řekl.
Podle Tolara se poslední dobou věnovala pozornost budování dotovaných čistíren odpadních vod v menších obcích do dvou tisíc obyvatel. „Teď se pozornost vrací k větším městům a problémům s odlehčením kanalizace,“ konstatoval. Aleš Tolar počítá s tím, že se k problému povede jednání na úrovni kraje.
Starosta Klatov Rudolf Salvetr tvrdí, že tamní drůbežárna nebo mlékárna dělaly masivní opatření, aby nevypouštěly koncentrované nečistoty do Drnového potoka. V Klatovech se podle Salvetra už zvažuje vybudování retenčních nádrží. „Uvažuje se o tom dlouhodobě, ale je to investice za zhruba čtvrt miliardy korun. Máme na to projekt, budeme chtít ke stavbě přistoupit, ale v závislosti na tom, zda se nám podaří dostat k nějaké dotaci. Čtvrt miliardy do jednoho podzemního bazénu je strašně moc,“ řekl.
Plzeň přišla kvůli kontaminaci o zdroj pitné vody (14. 10. 2019)
