„Dětem nový park u Rakováčku nabízí možnosti k hrám, především velkou lanovou pyramidu, houpací sítě, pískoviště či tunely z vrbového proutí. Dospělí ocení především nové pěší mlatové i travnaté cesty, lavičky či piknikové stoly,“ uvedl rokycanský místostarosta Jan Šašek.
Na místě vznikla rovněž menší travnatá plocha pro míčové hry a svah na sáňkování. Podstatou projektu je výrazná úprava Rakovského potoka a jeho nejbližšího okolí.
Zásadní změny doznala nejen trasa potoka, kdy uměle napřímený tok nahradily meandry s tůněmi, ale především se změnil tvar koryta. Opatření mají totiž také pomáhat v případě povodní.
„Původní jednoduché bylo nahrazeno korytem složeného tvaru, ve kterém je výrazně odlišena takzvaná kyneta. Tou bude protékat voda při běžném průtoku. Po její straně byla vyvýšena další část koryta, zvaná berma. Tou pak bude voda protékat při povodňových průtocích,“ vysvětluje vedoucí Odboru rozvoje města Městského úřadu Rokycany Jiří Hlad.
Novinka vyšla na víc než 15 milionů korun. „Cenu ovlivnila soutěž na dodavatele stavby, která ji zlevnila asi o 40 procent. Původně se cena projektu měla dle rozpočtu projektanta vyšplhat na téměř 22 milionů korun.
Město využilo evropské dotace, jejíž předpokládaná výše je necelých 13 milionů korun. Součástí stavby byly rozsáhlé úpravy spočívající ve snížení terénu. I proto padlo několik vzrostlých stromů a keřů. Naopak nově je vysázeno více než sedmdesát stromů a přes sto keřů.
Důležitou součástí projektu byla i opatření, která pomohou populaci raka kamenáče. Výstavba zahrnovala i specializovaný záchranný přenos raků. Raky přemístil specializovaný odborník, astakolog. Celkem se stěhovalo 1 508 jedinců.
Během stavby došlo také ke dvěma změnám oproti původní projektové dokumentaci. „První změna byla vyvolána zjištěným výskytem zvláště chráněného druhu ledňáčka říčního. V návaznosti na to bylo v části toku změněno opevnění koryta, aby nedošlo k zakrytí hnízdních nor,“ informuje Jan Šašek.
Druhá změna se týkala zjištěných odlišných poměrů v kvalitě a množství ornice, která se na staveništi nacházela. „Během přípravných prací bylo zjištěno, že část shrnuté zeminy není možné využít pro sadové úpravy. Bylo proto nutné dovézt novou zeminu a neúrodnou ornici odvézt na skládku. Obě změny projektu nám schválil Státní fond životního prostředí ČR,“ dodal Šašek.
