„Při procházce jsem si všiml místa, kde byla země vyrytá od divokých prasat. V prostoru leželo pár mincí. Zavolal jsem známému ze Západočeského muzea. Ten přijel se skupinou archeologů a ti odkryli největší část,“ popisuje okolnosti objevu Petr Hudec.
Záhy vyšlo najevo, že se pod zemí skrýval keramický džbán a v něm poklad v podobě 519 středověkých mincí. Pravděpodobně jsou to stříbrné pražské groše Václava IV. a dvě drobné mince.
Vyraženy byly v době vlády krále Václava IV., tedy někdy mezi roky 1378 až 1419. Do skrýše je majitel uložil pravděpodobně během husitských válek.
Pražské grošePražské groše byly nejčastějšími mincemi českého středověku. Používaly se asi 250 let v podstatě nezměněné podobě. Lišily se pouze hmotností a kvalitou stříbra, která postupem času klesala. |
„O tom, že byly ukryty během válečného konfliktu, vypovídá i fakt, že se nacházely zhruba kilometr od nejbližší osídlené oblasti. Lidé často peníze schovávali doma. V krizové situaci, v době zvýšeného nebezpečí, pak volili spíše neobydlený areál. Někdo nejspíše prchal a v obavě o majetek jej schoval. A s největší pravděpodobností také brzy zemřel. Jinak by si totiž mince určitě vyzvedl,“ konstatuje ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.
Ukrytá částka ve své době znamenala poměrně slušné jmění. „Majitel si za ni mohl pořídit třeba dům na předměstí nebo stádo krav. Šlo tedy o docela velký majetek,“ uvedl numismatik Miroslav Hus.
Pro dokreslení, kvalifikovaný řemeslník si v té době za týden vydělal zhruba patnáct až osmnáct grošů.
Odborníci vyčistili zatím pouze malou část pokladu. Práce totiž vyžaduje náročné technologické postupy. Může se stát, že se mezi groši objeví ještě i jiné mince.
Nalezené stříbrné mince |
Hodnota nálezu se zatím nedá vyčíslit. Není pouze o ceně jednotlivých mincí, ale také o hodnotě historické.
Cena jednoho pražského groše na aukci se může pohybovat třeba jen v řádu pár desítek korun. Ovšem pokud by se v pokladu objevila takzvaná kontramarka, tedy mince, která byla označena a platila pouze v určitém městě, cenu by to výrazně navýšilo. Jedna taková totiž může stát i deset tisíc korun.
Hodnotu navyšuje i fakt, že se jednalo o velké množství mincí a zůstaly v zachované keramické nádobě.
Od celkové částky se bude odvíjet odměna, kterou dostane nálezce. Ten má právo maximálně na deset procent odhadované ceny nálezu.
Podle ředitele muzea Frýdy je stříbrný poklad největším mincovním nálezem na západě Čech za posledních zhruba 30 let.
Podobné objevy však nejsou zcela ojedinělé. Například před sedmi lety se v Kašperských Horách našlo 3 750 stříbrných mincí ze 17. století.