Ročně zaměstnanci hospice doprovodí více než 300 pacientů. Počet žádostí ovšem neustále stoupá. Oproti několika posledním letům je nárůst o zhruba sto osob. Lidé v zařízení stráví v průměru pětadvacet až třicet dnů. „Během této doby se člověk stihne rozloučit se svými blízkými a oni s ním. Lékaři zároveň nastaví léčbu bolesti tak, aby dotyčný netrpěl, ale zároveň pořád vnímal své okolí a medikace ho úplně neotupila,“ vysvětlil ředitel Jan Souček.
Praxe podle něj ukázala, že o terénní služby je zájem. „Zrovna nedávno jsme měli pacientku z rodiny, která bydlí kousek od Chříče. Kdyby se příbuzní mohli o maminku starat doma, nemuseli by ji dávat do Plzně,“ nastínil Souček s tím, že se rozhodně nejedná o jediný případ.
Dva mobilní hospice existují v krajské metropoli, další se nachází v Tachově. Souček uvedl, že na pokrytí čekají také oblasti severního a jižního Plzeňska stejně jako třeba část Klatovska. „Budeme vždycky reagovat na situaci a potřeby klientů. Výhodou je, že můžeme využívat zázemí lůžkového hospice. Různé typy péče budou dobře prostupné, navíc technicky a personálně budou zajištěné,“ doplnil.
Pokud vše dobře půjde, tým složený ze sester a doktora odstartuje svou práci ještě letos. V jednu chvíli může dojíždět až k patnácti nevyléčitelně nemocným. Projekt spolkne necelých pět milionů korun. Finanční podpora ze strany ministerstva zdravotnictví je určena na tři roky. Až uvedená doba uplyne, mobilní hospic chce uzavřít smlouvu s pojišťovnou.
Pomáhají benefiční aukce
Roční rozpočet kamenného zařízení je 28 milionů korun. Sedmdesát procent sumy dostává od zřizovatele a z dotací, zbytek shání vedení ze svých zdrojů. Loni poprvé například uspořádalo benefiční aukci, za výtěžek 750 tisíc korun se pořídily speciální vany pro klienty, polohovací lůžka nebo léky. Letos se akce uskuteční znovu. Zapojila se do ní řada tvůrců, mezi jinými například Marie Blaboliová, Michal Pěchoušek, Roman Trabura či Radovan Kodera.
Kromě obrazů se budou 18. května dražit sochy, grafiky, umělecké objekty či šperky. Aukci však předchází výstava v plzeňské Staré synagoze, jejíž zahájení se koná už příští pondělí.
Vybrané peníze poslouží rovněž na nedávno dokončenou rekonstrukci, která vyšla na více než 12,5 milionu korun. Od rady vlády a z městského rozpočtu dostal hospic deset milionů korun. Oprava trvala několik měsíců, zaměstnanci a pacienti prozatímně pobývali v Rokycanské nemocnici. Budova konečně získala bezbariérové výtahy, nově vybavené jsou pokoje.
Do kvalitnějšího zázemí se ráda vracela osmdesátiletá Josefa Visingerová. „Moc se mi tady líbí, prokouklo to. Dostala jsem lepší postel. Všichni jsou na nás opravdu moc hodní. Nedávno jsem měla narozeniny. Udělali mi krásnou oslavu,“ nešetřila chválou. V současnosti je jediné kamenné zařízení v kraji plně obsazené. Změna se dotkla všech 24 jednolůžkových pokojů. Místnosti dostaly modernější nábytek, došlo také na podlahy, toalety a koupelny.
V budoucnu snad dojde též na úpravu vnitrobloku na Slovanech, konkrétně ve Sladkovského ulici, kde hospic sídlí.
„Se správou veřejného statku jednáme o bezbariérovém přístupu od trolejbusu, lepším parkování, úpravě zeleně i vyhovujícímu skladu odpadů,“ uzavřel Souček.
