Ve čtvrtek ji archeologové a historici představili v barokní perle severního Plzeňska, v Mariánské Týnici. Na místě bylo na pět stovek zlatých a stříbrných mincí z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z 6. až 1. století před naším letopočtem, kdy zde žili Keltové.
Místo, kde archeologové historické bohatství vykopali, však odborníci nezveřejnili. Chtějí ho tak ochránit před zloději z řad hledačů pokladů. Jedná se o dvanáctihektarovou, zemědělsky obhospodařovanou lokalitu. Podle odborníků je to jedno ze tří nejvzácnějších keltských nalezišť v České republice.
 |
„Jsme přesvědčeni, že díky šťastné náhodě bylo nalezeno keltské regionální obchodní centrum, které zprostředkovávalo směnu zboží, ale možná i zpracování lokálního zlata a dodávalo ho do sítě opidd,“ nastínil archeolog a vedoucí projektu z Archeologického ústavu Akademie věd ČR David Daněček.
Nejednalo se tedy o nalezení keltského oppida, což je nejčastější nález z této doby. Šlo o vzácnější komplex stojící v hierarchii keltských památek mnohem výš než opiddum, které svými funkcemi připomínalo dnešní města. Tehdy byla ale chráněna složitými opevněními.
„Tím, že poctivý nálezce přinesl první nález, ukázal, kde je dobré hledat dál. Kdyby takových poctivých nálezců bylo víc, dá se očekávat, že archeologické dědictví České republiky by bylo mnohem lépe poznané a poznání by bylo mnohem dál. Bohužel mnoho nálezů končí v soukromých sbírkách nebo u samotných nálezců, kteří nedávají vědět státním institucím,“ popsal archeolog Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici David Stráník.
Archeologové objevili pod trasou budoucí dálnice keramiku i hroby z pravěku |
Ředitel muzea Pavel Kodera říká, že nález může být důkazem toho, že Panna Maria nad Mariánskou Týnicí drží ochrannou ruku. „Možná proto nám přinesla tento dar v podobě vzácného archeologického nálezu mezinárodního významu,“ uvedl ředitel.
„Možná je to dárek za to, že se staráme o úžasný areál barokní památky a chceme obnovovat i poutnický étos a poutnický ráz tohoto místa,“ zamyslel se Kodera.
Lokalita, která si zaslouží být kulturní památkou
Archeologové si zase pochvalovali spolupráci s majitelem archeologicky cenné lokality, místním zemědělským podnikem. „Zemědělec tohoto družstva mi třeba ve čtvrtek ráno zavolá, že bude v pátek toto pole orat a já musím do pátku sehnat lidi, kteří, když orá, musí jít za ním, abychom tam byli první a nálezů se nezmocnili zloději kovů,“ vypráví Stráník. Třeba letos byly v tomto režimu na utajené lokalitě nalezeny další desítky keltských mincí.
Díky vzácnému archeologickému nálezu je podle Stráníka na příští rok připravovaná mezinárodní archeologická konference, která se bude konat v Rakovníku a kde odborníci lokalitu představí.
Ukázka zlaté mince z doby laténské.
Archeolog Daněček poznamenal, že lokalita by si zasloužila, aby byla prohlášená za kulturní památku, protože má velký potenciál. „Pod ornicí, která vydává vzácné mince, jsou další horizonty, které je třeba ochránit pro budoucí generace před nějakou výstavbou, třeba větrných elektráren,“ sdělil.
Ředitel Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík předpokládá, že vše bude směřovat k památkové ochraně. „Konzultujeme to už s ministerstvem kultury,“ uvedl Mařík.
Zkoumání na desetiletí
A jak dlouho budou odborníci lokalitu zkoumat, když mince jsou jen prvním střípkem do mozaiky toho, co se v příběhu Keltové na severním Plzeňsku může ještě objevit? „Počítám, že tento objev budu zkoumat do doby, než půjdu do důchodu,“ říká poměrně mladý archeolog, který má tedy na zkoumání minimálně třicet let.
Neznamená to ale, že by archeologové na místě léta kopali, ale budou například zkoumat, jestli jsou mince vyrobené v místě nálezu nebo sem některé byly přivezené a případně odkud, jestli jsou z místního zlata, protože u Manětína jsou náznaky, že by tam mohly být doly z doby před naším letopočtem.
Archeologové představili nálezy keltských mincí a dalších předmětů z dosud utajovaného místa na severním Plzeňsku. Na snímku zleva archeologové David Daněček, Daniel Stráník a Daniel Bursák. (25. září 2025)
„Přírodovědné metody se vyvíjejí, je dobré naopak lokality chránit a ponechat je následovníkům, kteří budou mít ještě modernější metody zkoumání archeologických nálezů,“ uvedl Stráník. „Zkrátka co archeolog vykope, to ničí,“ dodává.
Nálezy si mohou návštěvníci prohlédnout v Mariánské Týnici na výstavě, která potrvá do 30. listopadu.
