Ani po deseti letech, kdy leží kdesi ve skladu domu s adresou Škroupova 18, se tibetská vlajka nad vchodem sídla hejtmanství v Plzni neobjeví. Když se v zastupitelstvu kraje hlasovalo o připojení ke známé březnové mezinárodní akci na podporu Tibeťanů utlačovaných čínským nedemokratickým režimem, zvedlo se jenom osmnáct rukou pro.
„Je to symbolické vyjádření, že samosprávě Plzeňského kraje není lhostejné porušování lidských práv ve světě,“ snažil se před tím přesvědčovat Martin Baxa (ODS).
Hlasování předcházela debata pozoruhodná tím, na jaké protiargumenty symbolický protest proti bezpráví a útlaku může narazit.
Zdeňka Lišková (KSČM) tvrdila, že na konci padesátých let, kdy Čína krvavě potlačila povstání Tibeťanů, vládla v zemi teokracie. „Třetina obyvatel byli mniši, třetina otroci a třetina nevolníci,“ uvedla. A Karel Šidlo (KSČM) vyrukoval s odhalením, o co jde tibetským mnichům dnes. „Je to pokus o návrat k otrokářské společnosti.“
To, že se o vyvěšení tibetské vlajky po letech na hejtmanství vůbec začalo uvažovat, byl důsledek návratu ODS do vedení kraje i nástupu Josefa Bernarda (ČSSD) do role hejtmana. Vlajka se přestala vyvěšovat na sídle kraje po nástupu ČSSD do jeho vedení v roce 2008. Až v roce 2016 se pak do krajské samosprávy dostalo víc lidí, kteří s myšlenkou Vlajky pro Tibet souhlasí.
Pokud by připojení k akci dnes záleželo na vedení kraje, pak by vlajka na 10. března vyvěšena byla. Šest z devíti radních bylo pro. Jenomže: „Chtěl jsem, aby to nerozhodovala pouze rada,“ prohlásil hejtman Josef Bernard. Ponecháním rozhodnutí na zastupitelích se pravděpodobnost, že se kraj k akci připojí, stala téměř nulová.
Pravicové strany vyvěšení vlajky neprosadily
Jasno o podpoře měli jen všichni lidé z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Odpor komunistů byl jasný předem. Klíčové bylo, že vyvěšení tibetské vlajky odmítli podpořit zastupitelé ANO a někteří zástupci ČSSD, dva zastupitelé z uskupení Starostové a Patrioti nebo z koalice SPD a SPO.
Například Jiří Struček (ČSSD) ujišťoval, že nesouhlasí s nedemokratickými poměry v Číně, ale dožadoval se, aby se kromě tibetské vlajky vyvěšovala v srpnu také vlajka Ukrajiny.
Richard Pikner (TOP 09) pak kolegovi z ČSSD zbytečně vysvětloval, že tibetská vlajka je obecnější symbol. „Když ji vyvěsíme, upozorníme i na Ukrajinu a jiné země.“ Nepomohlo to. Jiří Struček nepochodil s vlajkou Ukrajiny, tak vyvěšení té tibetské nepodpořil.
Karel Filipčík (ANO) tvrdil, že nemá nic proti Vlajce pro Tibet, ale upozorňoval, že zástupci kraje jezdí na návštěvy Číny. Martin Baxa pak celkem marně vysvětloval, že je možné udržovat s Čínou vztahy a zároveň upozorňovat na porušování lidských práv.
„Já se zdržím. Nevím, jestli je vhodné vyvěšovat vlajku na úřední budovu,“ použil jeden z častějších argumentů Václav Votava (ČSSD). Připomenul i další oblíbené tvrzení odpůrců Vlajky pro Tibet, a to, že lidská práva se porušují i v jiných státech.
„Při potlačení povstání v roce 1959 bylo zabito 80 tisíc Tibeťanů a milion v dalších letech. Ze šesti tisíc klášterů jich zůstalo třináct,“ upozorňoval Baxa. Ani to nezabralo. K tomu, aby se kraj zúčastnil akce na podporu dodržování lidských práv, byl zapotřebí souhlas 23 zastupitelů. Pět hlasů chybělo.
K akci Vlajka pro Tibet se v Česku loni přihlásilo na sedm stovek radnic a mnoho dalších institucí včetně škol. V Plzni vlajku vyvěsily například radnice centrálního městského obvodu, Slovan, Křimic nebo Gymnázium Františka Křižíka.
