Útvar koncepce a rozvoje města Plzně prý má na stole několik dalších mrakodrapů, které se připravují. „Zkrátka doufám, že vyrostou další,“ uvedla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká. Milunić před 18 lety sdělil, že by se nebránil zbourání části domů na velkých sídlištích a nahradil by je věžovými domy.
Zda se v Plzni další mrakodrapy chystají právě na sídlištích, nebo jinde, ale Vostracká neupřesnila. „Město nemůže projekty zveřejňovat, to je na investorovi,“ sdělila. Projekt Sisters se například tutlal 12 let. Až když stavba začala, developer a stavitel Michal Fictum se společností Miras Group projekt představil.
Plzeňský mrakodrap vsadí na luxus i působivé detaily. Podívejte se, jak bude vypadat |
Vostracká jen uvedla příklady míst, kde podle územního plánu mohou mrakodrapy vyrůst. „Třeba u kruhového objezdu na Karlovarské třídě nebo poblíž Centrálního autobusového nádraží v místech u Skvrňanské ulice,“ přiblížila.
Známý plzeňský architekt Jan Soukup si myslí, že Sisters bude porušovat výškovou hladinu města. „Protože kromě bývalého hutního projektu tu nic takového nemáme,“ odkazuje Soukup na 60metrovou budovu u parčíku U Zvonu.
Na otázku, jakou výšku by si představoval, odpověděl, že to záleží na okolí. Přiblížil, že v amerických městech jsou výškové stavby koncipované tak, že v určitém území se postaví více výškových budov, které pak vytvoří jakousi horu věžáků, které netrčí, ale postupně se svažují do okolní zástavby.
„V místě, kde má vzniknout mrakodrap, se tato koncepce nedá využít, protože by muselo dojít k bourání okolní zástavby,“ nastiňuje. „Bude to osamocený vlk, navíc příliš robustní, takže když se přirovnává ke štíhlému chrámu svatého Bartoloměje, úplně nedává smysl,“ popsal.
„Říkat, že ničí panorama Borských polí, je trochu úsměvné, protože když se člověk podívá na Škodovku, je tam jeden komín vedle druhého,“ oponuje Vostracká.
Z mnoha koncepčních dokumentů od různých architektů podle jejích slov vyplývá, že Bory a Borská terasa v Plzni by si výškové budovy zasloužily. „Zkrátka výškové budovy do města patří. Máme města, která už se nemohou nikam na zemědělskou půdu rozpínat, takže jediná možnost je stavět do výšky,“ uvedla s tím, že Plzně se zatím stop stav netýká, ale výškové budovy jsou přesto žádoucí.
I proto, že na malé ploše vznikne hodně bytů, kterých v Plzni chybí na šest tisíc. „Neznamená to ale, že si kdekoli, třeba i mezi rodinnými domky nebo na náměstí, může kdokoli postavit výškovou stavbu. Když ale splní podmínky týkající se třeba průhledů, většího množství výtahů a podobně, stavět může,“ vysvětlila Vostracká.
Plno prázdných míst v centru města
Proč tedy stavba Ypsilonky dokončená před šesti lety za odbočkou z Nepomucké do Štefánikovy ulice u Černic v Plzni nemohla mít 12, ale po dlouhých tahanicích jen devět nadzemních podlaží, odpověděla, že to byl kompromis, ke kterému se v té době došlo. „Myslím, že objektu by klidně slušela ta tři patra navíc, ale to je názor po letech, kdy je jasné, že se obavy tehdejších stěžovatelů, že je bude z vyšší budovy někdo pozorovat, nenaplnily,“ sdělila Vostracká.
Spíše než výškové budovy by podle Soukupa Plzeň potřebovala zahuštění zástavby v centrální části města, kde je hodně prázdných míst. Jako příklad uvedl parkoviště v sadech Pětatřicátníků nebo nezastavěné plochy v Malé ulici.
Vostracká prozradila, že v Malé ulici už se zástavba chystá. Městský pozemek parkoviště v sadech Pětatřicátníků si prý město hýčká na horší časy, kdy tam může vzniknout nějaká reprezentativní stavba typu Tančícího domu v Praze. Podle Soukupa je škoda, že v době, kdy v Plzni chybí byty, městská knihovna či galerie, pozemek ještě není zastavěný.
