„Zasázet stromy na náměstí je čirý populismus a neúcta k historii Plzně,“ říká bývalý dlouholetý vedoucí památkového odboru plzeňského magistrátu Petr Marovič, který kvůli rekonstrukci náměstí podal podnět k památkové inspekci, nejvyššímu kontrolnímu orgánu památkové péče v České republice.
Projekt ozelenění náměstí Republiky za 200 milionů korun odmítá. Důvod je jednoduchý – památkáři více než tři desetiletí prosazovali jednotný názor: stromy na náměstí Republiky nepatří.
Důvodem je, že nejcennější, co na náměstí je, jsou renesanční či barokní domy po jeho obvodu. A právě tyto architektonické skvosty budou dvě aleje stromů, vysazené po západní a východní straně, zakrývat.
V Plzni rozkopali náměstí Republiky. Po přestavbě už ho autem neobjedete |
Zatímco zástupci města se těší, až budou moci veřejnosti nabídnout lavičky pod stromy, chladivý stín či mlžítka poblíž historických domů, Marovič se chytá za hlavu. „Abych si zachoval památkářskou čest, musel jsem podnět k památkové inspekci podat,“ říká muž, který odbor památkové péče na magistrátu vedl třicet let.
Stromy na náměstí a necitlivý postup při jeho přestavbě považuje za čirý populismus. Město uvádí, že nijak nepochybilo.
„K rekonstrukci náměstí Republiky byla městem vypsána veřejná architektonická soutěž. Jde o osvědčený a ze strany České komory architektů doporučovaný nástroj, který umožňuje transparentní odborný výběr vhodného architektonického řešení. Soutěžní porota byla složena z renomovaných odborníků,“ uvedla mluvčí magistrátu Eva Barborková.
Za zákonný postup by Marovič považoval vydání takzvaného závazného stanoviska památkářů, které by museli všichni architekti a ateliéry, které se soutěže na rekonstrukci náměstí účastnily, dodržet. „I když je to domluvené s Českou komorou architektů, při této soutěži to splněné nebylo,“ uvedl Marovič.
Velká proměna centra Plzně, na náměstí se zklidní provoz a vysázejí stromy |
Jan Soukup, jehož ateliér v roce 1992 vyhrál soutěž na rekonstrukci náměstí a podle jehož projektu se na náměstí a v okolních ulicích od té doby postupovalo, uvedl, že se k celé věci nebude vyjadřovat.
Na otázku, jestli do soutěže na rekonstrukci náměstí, které se účastnilo asi 20 týmů, poslal svůj návrh, odpověděl, že ne, protože by musel podat ten samý jako na začátku 90. let.
Marovič připomněl, že v České republice je 6 500 obcí, z toho 43 obcí včetně Plzně je obdařeno městskými památkovými rezervacemi, což je 0,6 procenta. „Jedná se o obce, které jsou něčím zajímavé, něčím se vymykají, jsou chráněné daleko těžšími kalibry péče než jiná sídla. Právě proto, že něco dokládají, je třeba je zachovat v původní podobě,“ popsal Marovič.
Plzeň podle jeho slov v minulosti vsadila na systém okružních sadů, zatímco třeba Litoměřice zeleň vnesly na náměstí. „Oba principy jsou tady od josefínských dob, tedy 250 let, proto bychom je měli zachovat,“ nastínil Marovič. Veřejnost, která touží na náměstí po stromech, poslal do okružních sadů.
Stromy zakryjí historické skvosty
„Náměstí Republiky je výkladní skříní našeho města. Chceme, aby se zde občané i turisté cítili příjemně. Zachová se tvář, na kterou jsou Plzeňané zvyklí, zároveň se z něj stane příjemnější místo. Obnova bude probíhat po etapách. Na rekonstrukci celého 1,2hektarového náměstí se předpokládají náklady ve výši přibližně 200 milionů korun,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) při nedávném zahájení prací.
Podle Maroviče to není pravda, protože tvář se nenávratně změní. „Jestliže stromy, až dorostou, mají mít výšku 15 metrů a průměr koruny má být 10 metrů, z některých domů v okolí náměstí nebude vidět skoro nic,“ říká smutně Marovič.
Když už město chtělo za každou cenu stromy, výsadba měla být podle něj řidší. „Aby byly zachovány průhledy na ty nádherné domy,“ říká Marovič, který doufá, že svým podnětem ovlivní rekonstrukci alespoň východní části náměstí, která zatím nezačala.
Srdce mu prý krvácí, když si vzpomene na to, že se rozřežou kamenné desky, po kterých chodil i Martin Kopecký, plzeňský purkmistr v letech 1828 až 1850.
Město uvedlo, že upravená dlažba umožní rovinnější položení a bude tedy pro chodce komfortnější. Více se tak podle mluvčí přiblíží své podobě v dávnější minulosti, kdy nebyla ještě na svých okrajích poškozená. Právě v tom je ale podle památkářů její historická hodnota.
Gotická katedrála dostane novou krytinu, zřejmě bude ze Španělska |
Marovič je přesvědčený o tom, že až veřejnost milující historii uvidí, že se vyhodily historizující lampy doplňující ráz historického centra, které budou nahrazeny tupými válci nahoře s válcovým světlem a které nemají vůbec žádné napojení na systém historického jádra, budou lidé smutní.
„Až uvidí, jak se pracuje s historickými kamennými deskami na chodnících a jak budou po ořezání vypadat, až uvidí kovové mříže kolem stromů, které vytvoří kovový pás v historické dlažbě na náměstí, budou nemile překvapeni,“ domnívá se Marovič. „Zasázení stromů totiž není jen 14 děr pro kořeny, ale kvůli nim dojde k obrovské změně,“ popisuje Marovič.
Známý plzeňský architekt, který má za sebou několik plzeňských projektů a který nechtěl být jmenován, protože by mohl přijít o zakázky, uvedl, že vybagrovat příkop po celé délce gotického náměstí a pokrýt ho kvůli výsadbě stromů mřížemi, je z kategorie hovadin. „Stejně tak i kamenné lavičky bez sedáků, které lidem na jaře přivodí hemoroidy a v létě místo zadnice smaženou kýtu,“ dodal.
Razítka jsou v pořádku, tvrdí město
Město uvedlo, že projektová dokumentace prošla řádným schvalovacím řízením stavebního úřadu a dotčených orgánů včetně památkové péče. Přiblížilo, že nejdříve magistrátní odbor památkové péče vydal k projektové dokumentaci kladné závazné stanovisko, následně plzeňské územní pracoviště Národního památkového ústavu toto stanovisko napadlo a požádalo odvolací úřad – Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu – o zahájení přezkumného řízení.
„Odvolací úřad neshledal k zahájení přezkumného řízení důvod. Tím stanovisko Magistrátu města Plzně, Odboru památkové péče potvrdil. Město Plzeň má tedy za to, že při přípravě úprav náměstí spolupráci s památkovou péčí nijak nezanedbalo,“ uvedlo město.
Na celé akci překvapuje její rychlost, která podle Maroviče neumožnila rozsáhlou debatu odborníků, což by si tak velká změna zasloužila. I rychlost prací je ve srovnání s jinými veřejnými akcemi města nebývalá. Není divu. Na podzim jsou volby a politici se zřejmě chtějí novou podobou náměstí pochlubit. Svůj názor pak mohou voliči vyjádřit u volebních uren.
