Podle jednoho z autorů expozice Jana Balcara je v samostatné expozici v suterénu muzea v místě, kde dřív bývaly městské hradby, celkem 1306 sbírkových předmětů, z toho 394 palných zbraní od husitského období až po muškety z třicetileté války v 17. století. K vidění jsou dále dřevcové zbraně, části plátové zbroje, přilby nebo kamenné dělové koule.
Zbrojnici založil už na přelomu let 1362 až 1363 císař Karel IV. pro městskou hotovost neboli posádku královského města a vybavil ji zbraněmi a zbrojí, kterou se město zavázalo doplnit a nadále opatrovat. Významná byla zbrojnice především při obraně města během husitských válek a na počátku 17. století v předvečer třicetileté války.
„Po třicetileté válce Plzeň pozbyla vojenského významu a zbrojnice zůstala v městě uchována jako památka na slavnou vojenskou historii města. Byla vystavována u příležitosti panovníkových návštěv a při založení městského muzea se stala jedním z prvních sbírkových předmětů a nedílnou součástí expozic. Během 2. světové války, za německé správy muzea, byla přesunuta do přízemí tehdejšího Národopisného muzea, kde byla vlivem nevhodných klimatických podmínek silně poškozena,“ říká autor stálé expozice František Frýda.
Jeho spoluautor Jan Balcar doplnil, že od 70. let minulého století prošla sbírka celkovým restaurováním a v roce 1995 ji Západočeské muzeum zpřístupnilo pro veřejnost při oslavách 700. výročí založení města Plzně.
„Letos byla provedena revitalizace celé expozice. Po třiceti letech tuto největší městskou zbrojnici znovu představujeme veřejnosti v upravené a doplněné podobě. Byla doplněna o novou náplň doprovodných panelů, došlo k rozsáhlé konzervaci všech vystavených exponátů a k restaurování nástěnné malby u dochované bašty městského opevnění. Expozice byla rozšířena o velkoplošnou obrazovku s projekcí historických filmů o zbrojnici a nového filmového průvodce zbrojnicí,“ popsal Balcar.
Před 400 lety odtáhl z Plzně hrabě Mansfeld, zůstali po něm mrtví a dluhy |
Ten připomněl příběh související s Mansfeldovým vojskem u plzeňských bran a využitím zbraní z městské zbrojnice. Na Švédy za hradbami tehdy střílel z výhradně předem nabíjených pušek jednu ránu za druhou i plzeňský kat, a to přímo ze svého záchoda zvaného tehdy prévet.
Podle dochovaných informací co rána, to trefa a mrtvý voják. Dobyvatelé města ho proto později oběsili v přesvědčení, že tak přesnou mušku mohl mít jen díky spojení s ďáblem.
Soubor mušket z období třicetileté války a především sbírka gotických pušek – takzvaných hákovnic s luntovým zámkem, se považuje za evropskou raritu. Součástí expozice je i sbírka kamenných portálů ze zbořených plzeňských domů a část původních městských hradeb pod expozicí. Zachovalé zdivo a rozsáhlý panoramatický obraz Vladivoje Kotyzy a Miloslava Čecha znázorňující dobytí Plzně Arnoštem Mansfeldem v roce 1618 jsou zajímavou atrakcí zbrojnice.
Zbrojnice se nově dočkala i publikace o unikátní sbírce a jejích osudech od založení v roce 1363 do současnosti. Nový film seznámí návštěvníky s významnými exponáty v historických souvislostech. Součástí stálé expozice je nově i funkční replika muškety z třicetileté války, kterou si může návštěvník detailně prohlédnout a vyzkoušet její mechanismus.
