Radnice má připravenou také extrémní variantu pro případ, že by se ekonomické dopady pandemie na podzim ještě prohloubily. Počítá i s omezením služeb včetně veřejné dopravy.
„Ve vazbě na letošní předpokládaný schodek státního rozpočtu 300 miliard máme připraveny čtyři varianty. Příští týden bychom se měli domluvit, kterou zvolíme. Obecně koncepce krizových opatření vychází z toho, že se snažíme zachovat život v Plzni. Snažíme se, aby transfery správcům majetku a příspěvky příspěvkovým organizacím zůstaly pokud možno v nezměněné výši,“ sdělil radní pro ekonomiku David Šlouf.
Radní tvrdí, že se město snaží výpadek příjmů dohnat využitím úspor z minulých let. Kromě toho se pro příští roky plánuje prodej majetku, který není nutně třeba. Škrtat plánované investice se zatím politici nechystají, ale termín některých se bude podle potřeby posouvat o půl roku nebo o rok.
Pro letošní rok podle Šloufa město předpokládá výpadek příjmu z daní zhruba 600 milionů korun a k tomu s výdaji 250 milionů na boj s epidemií. V roce 2021 předpokládá výpadek příjmů 400 až 500 milionů. „A kolem 300 milionů na rok 2022,“ uvedl.
„Začínají se objevovat náznaky, že koronavirová krize by měla mít další vrchol na podzim. Město by mělo mít ještě jednu krizovou variantu,“ upozorňoval zastupitel Václav Štekl.
Radní Šlouf řekl, že už se o takové možnosti vývoje na radnici jednalo. „Takovou variantu mám připravenou. Umím si představit, že cestou dramatických snížení příspěvků správcům, příspěvkovým organizacím a dejme tomu třeba i snížením objednávky veřejné dopravy ještě desítky až stovky milionů najdeme. Nechtěl bych to dělat, ale pokud by se ukázalo, že prognóza je horší než ta predikovaná, nebo by přišla druhá vlna, která situaci zhorší, pak bychom k těmto razantním opatřením sáhnout museli,“ konstatoval Šlouf.
Rozpočet Plzně na letošní rok počítal s výdaji přes 8,3 miliardy korun a příjmy zhruba 6,5 miliardy. Rozdíl měly pokrýt finance z fondů města.
